
x
červl XTHDKm
90
foneticky č
-
črta, čára vědomá lidem předávající obraz
-
rozhraničení protichůdných prvků-celků
-
červený, krásný
-
hrana, specifická hrana i proces vyspecifikování hrany
-
hranice, dělící čára
-
brána stvořitele
I bókøvice x Č není v názvu nejpřesnější, i zde platí, že její název je dle stupně chápání, dané úrovni známý jako červl, nebo také čelověk.
Opět si zde napíšem, co bylo již zmíněné na listu boukovice w C. Samotný pojem o cifře, nebo čísle je nastaveno v prostředí chápání přesnosti.
Cíl je sice jasný, ale někdy nedostižný. Vždy je jakoby na náročném rozhraní - vzdálený. Následně při dosažení cíle nastavujeme cíl nový. zvyšujeme náročnost.
Výplývá z toho, že cíl je neustále proměnlivý. Proto používáme slabiku CI jako něco, co tvoří součást dalších větších celků, neustále se snažíme dotahovat /cihla, cibule.../, kdežto momentálně rozebírané ČI je o skutečně vyharmonizovaných událostech. Jasně provedených věcech. Potud ano, pak již ne.
Užití samotného spojení ČI je o činu, čichu, čili, čidle, čince ale třeba i čipu... .
Z uvedených slov vyplývá jasné rozhraničení, jasný signál změny, tak jak je to i z grafické podoby - miska sahající v levo i v pravo /taková nálevka/ a jasně spojující prvek středem v Javí. Jasné projevení se.
To se přátelé nejvíce odráží právě v názvu čelověk. Je to bytost, která je pevná, má své kvality, zná přesné hranice.
Velice pěkně se toto zobrazuje v našem krásném slovu x1Hf ČÁRA. Jasné rozhranní, vymezení, na začátku byla prázdná stránka a najednou je tam čára-rozhraničení-vymezení něčeho.
To je naše x Č.
