Číslovky
Jak jsem vykresloval někde v dřívějších textech, uvedeme si číslovky zvlášť.
Pro začátek je zde jedna zajímavost z naší řeči a to, že :
čí - slo
slo - vo
se nám jasně kříží kořenem slova. Když obě slova spojíme dostaneme číslovo.
Dá se tedy s určitostí chápat spojení určitých vybraných Boukovic, jejich energií, že mají hodnotu. Z této hodnoty se dá i vycházet v kombinaci čísel a slov.
Jejich vzájemného poměřování výpočtů a dosazováním výsledného slova. Čísla a Boukovice jsou provázané a tedy i zaměnitelné!
No řekněte čí slovo to bylo?
Proto ve Staroslovienské Boukovici neexistují číslice, či cifri. I zde se tedy potvrzuje, že ve Vesmíru nic není náhoda a vše je spojeno. Tak jak ono záhadné ČI.
Celosvěto se používá v různých jazycích a to je další zajímavá shoda. Pokud do toho zatáhnem i CI /ci-fri/, zjistíme, že dost často se používájí celosvětově ve slovech s jistou mírou energetického naplnění, určité hladiny energie.
Můžeme si třeba uvést slovo taj-či /vrcholový záměr-čin/ a napovídají mě doma, že zajímavé jsou slova jako je čili, nebo liči. A já si říkám, že krásná je i naše cibule.
Nastává ale jedna důležitá otázka, jak rozlišíme napsanou Boukovici, že je to číslo?
Odpovědí je, že v textu se nad číslovkou dělá znak, kterému říkáme Titlo a Boukovice které jako celek tvoří číslo, oddělujem před a za, tečkou, v úrovni přechodové linie Slav – Jav.
Zde jsou některé Titla :
Pozastavím se u spodního titla a zkusím kteréhokoliv čtenáře vyzvat k představivosti, zda se dá vůbec chápat nějakým způsobem aritmetika sčítáním a odčítáním Boukovic, bez převodu na čísla.
Zatím jsem se nedostal časově k těmto úvahám.
Říkám si, jak mohu sečíst třeba ,,Země + fita“ a já najednou uvidím výsledek že je to ,, dzielo s ižei“.....16.
No vůbec mě to zatím nějak nejde do hlavy, abych to nejdříve nepřeváděl na známá čísla a pak převáděl zpátky výsledek. Už právě existence titel jako takových a dokonce sčítacího titla dává předpokad, že čísla jako samostatné znaky nejspíš nepotřebovali. Je to zatím pouze má doměnka.
Tabulka čísel, desítek a stovek s ukázkou psaní Boukovice jako čísla:
Pozastavím se ještě u jedné úvahy. Jak je vidět v tabulce je zvláštní, že u stovek by jakž takž bylo provázání, že jde vždy o stovky. I když skloňování onu ,,sto" na konci mírně upravilo, pořád tam je.
Podíváme-li se na desítky, zde se úprava stala radikálnější. Skoro to vypadá jako záměr zkreslení. Při představě, že mne od malička nikdo neřekne, že mám vyslovovat dvacet, třicet, čtyřicet, a říkali by mne, že mám říkat dvadeset, třideset a čtyřideset, bral bych to normálně. Ale nejspíš jde jen o názorné zkracování, ulehčování si věcí.
Nicméně znám z minulosti, že se běžně používalo i řečení dvaadvacet atd. Podobná věc zůstala při psaní číslic od jedenácti do devatenácti, viz. tabulka.
Vlastně by se dalo jednoduše opět říci jedna a deset, dva a deset atd..
Pro úplnost musím ještě doplnit psaní tisícovek a desetitisícovek:
A pro zajímavost si ještě napíšeme letopočet.
Kalendářní rok od narození Krista píšeme 2019 :
Letopočet uváděný ve Slovanském kalendáři :
Pokud se vám již Boukovice dostala trošičku pod kůži, pak jste si jistě všimli, že letopočet psaný od narození Krista a letopočet od uzavření míru v Hvězdném chrámu v Asgardu Irijském /dnešní Omsk/ dle Slovanského kalendáře mají podobenství spojující Vesmírné a pozemské sktruktury.
V křesťanském kalendáří máme uvedeno, že poznání jednoty přírody bude spojeno s pravdou vesmírné úrovně. Co si pod tímto pojmem můžeme představovat je, že mohou existovat struktury, které toto narovnání provedou.
Pod pojmem struktury si můžeme představit, tak jako kdysi pojem strukturální řízení moci, neboli stavbu řízení s různými složkami a podsložkami. Kdo komu byl podřízen, a kdo koho řídil, a tím také kdo koho káral, a za co jsou dané funkce. Můžeme se tedy těšit, co nastane.
Nejspíš se spustí nezvratné procesy jistých náprav.
Ve Slovanském kalendáři se zase uvádí, že syrová Zem taká jaká je, provede pod Vesmírným procesem formování svého růstu, který povede ke zdokonalení duší ve světě Javi, dle principu co nahoře to dole, co uvnitř to navenek. Tedy jak ve vesmíru tak na Zemi.
I zde se tedy ukazuje, že dojde k procesům sladění Vesmírných a Zemských údělů. Jakou formou budou provedeny si myslím, že : již jsme si vybrali.
Staroslovienská Boukovice poukazuje právě na dorovnávání, na jednotu, na to že vše je neustále nějak spojené. Někde, něco se neustále vyvýjí, je to neustálý proces přeměn. Nemohu říci co se komu stane a co se bude dít, protože jsem strůjcem jen svého bytí, a mohu ovlivnit bytí mé rodiny, a částečně lidí s kterými se stýkám.
Teď si ukážeme pár provázání slova a čísla, vytvoříme číslovo :
30 + 10 = 40
dosadíme obrazy : lidé + vyrovnání dle vesmírné struktury = přichází moudrost
- podívejme se co je šlechetnost / budeme psát bez tytla a bez tečet/
šlechetnost = sjednoscení se s tokem = slovo z hora potvrzené = přijetí ducha a moudrosti
- teď se podíváme třeba na přírodu, co je příroda?
nezměrná odevzdáná moudrost
dostatek, hromadění materiálních podob
as /čelověk/ s harmonii
poznání energie tvoření
Ale můžeme si také říci opak : když odebereme z přírody dobro, zůstává jen pevná forma existence
7 - l = t atd...
co je hranice
x = 5 + k lidé procházející všemi stadiemi života, lidé co přijali ducha
90 60 30
x = y + v pochopení moudrosti našich předků
50 40
x = j + r odloučené zdokonalování duše ve světě Javi
70 20
Dovolím si tedy odpovědět, že hranice pokud se zadívám na odpovědi je proces vyhranění, neboli tím, že získáváme zkušenosti se postupně posunujem ke zřetelnému názoru.
Kdo, co je duše
6 = e + n přimknutí se zhora potvrzenému
700 400 300
6 = a + c myšlenkové proudění na základě přesvědčení svého potenciálu
500 200
6 = [ + h proces vydělení a sladění nebeské a zemské struktury
600 100
Podle těchto odpovědí se ukazuje, že duše se projevuje přijetím zhora daných pravidel zavedením do svého života na základě našich zkušeností. Dle fiertu to má být jasné, zaujetí patřičného postoje, stanoviska, vyústění do moudrosti.
kdo, co je duch
5 = y + - celkově my /naše/ srovnání s vesmírnou pravdou
60 50 10
5 = v + r rozvíjející se duše /jak nahoře tak dole/ pod vlivem moudrosti
40 20
5 = h - v řečení, síla toku energie řeči, bez moudrosti
100 - 40
a tuto sérií ukončím co je cíl – záměr :
w = 6 + c duše co jde s myšlenkovým proudem
900 700 200
w = [ + n tak to je, potvrzená rovnováha mezi zemskými a nebeskými silami
600 300
w = a + e vzájemné působení duchovního růstu na bázi vesmírné podpory
500 400
w = \ + h při procesu vyhranění myšlení zjištění, že existuje hranice další
800 100
Z cíle je zřejmé, že je neustále doprovázen nebeskou strukturou, jakoby se nabízí, že vždy ať uděláme cokoliv, doprovází nás. A další důležitý prvek se ukrývá v tom, že cíl je neustále objevující se nová hranice našeho růstu, uvědomění.
Napadlo mne, že bych spíše tuto sérií ještě doplnil o jednoduchou větu :
f + f = d as + as = viedy, poznání
1 + 1 = 2
Zdá se to velice jednoduché, ale pokud se podíváme na otázku co je to vlastně poznání, není jednoduché na to odpovědět. Vždy se zamotáme, a když na tuto otázku budeme odpovídat znovu a znovu, vždy nás naše odpověď zanese trochu jiným směrem. Samotná složitost se zajisté ukrývá i v odpovědi.
No, dává to smysl počátek počátku? Zrod zrodů? Dá se i toto uchopit různě a mne z toho plyne, že zrod zrodů je jistě zrod asa, člověka co plně obsáhl slovo, jeho zákoutí a pravdu, či-li slovo bez zkreslení a to vše s kombinací zrození prvotního, neboli svých předků. Pokud možno chápat toto pojetí dál, dál směrem k prvotním předkům, jejich pochopení a moudro co k nám přichází. Vše co zanechali.
Časem si přidáme co je váha slova a porovnávání pomocí váhy.
