Co je Duše,

co je Duch

 

 

Odpověď na hledání pojmu, co je duše a co je duch, nebyla jednoduchá.

Dlouho jsem hledal odpověď na tak prosté názvy. A pod touto tíhou jakoby mne nic nebylo dobré. Žádná odpověď mne plně neuspokojila. Až jednou jsem si řekl, že nejspíš se na věc dívám nějak zkresleně.

Je to opravdu někdy těžké. Nevíte jak a najednou to přijde. Bylo mne odpovědí, hledej v přirovnání, hledej podobenství. Stalo se to tehdy, když jsem tvořil článek o zdraví, kde právě i znalosti o duši, egu a duchovi jsou zapotřebí. Lépe řečeno, je dobré je znát, že existují.

Projevilo se mne, že duše, při všech známých informacích, co vezmu v potaz, jsme ve skutečnosti my.

Já, jako ona božská částice, co jde čerpat zkušenost, neboli jde si zahrát na hřiště zvané Země.

A jelikož se ona částice chce hry zůčastnit a prochápat, neboli přesně zaznamenat všechny drobnosti a aspekty okolo každého prožitku, má zapovězenou pevnou vazbou s tělem. Oním báječným strojem, co se této hry přímo účastní.

Tělo je vybaveno, všemi možnými programy na získání vjemu a předání dál - duši. Má na získání a zaznamenání vjemu skvělé nástroje jako jsou emoce. Emoce jsou dokonalý nástroj na hluboký záznam prožitků.

Mám za to, že právě proto, že duše není v patrnosti tělu, může dojít v pohádkách k vykreslení, že se dá duše zaprodat. Že jí můžeme ztratit.

Ano, to je pravda, nepokračuje-li tělo na získávání zkušeností pro duši, zaprodává ji. Jakoby by byla její inkarnace zbytečná. Není ale od věci, že i duše má nějaké nástroje na možnost, jak sjednat nápravu. Tím jsou nemoce, které vkládají tělu překážku pokud se začíná ono ,,uvědomění" vzdalovat od vytýčené linie získávání nových zkušenosti.

Dle toho také jsou nemoci méně závažné nebo velice vážné.

Potvrzením totoho zjištění mne byla právě i Staroslovienská Boukovice, kde duše se značí 6 čteno jako PSI gcb, kde právě ono P je něco odděleného, samostatného, se svou energií, jasnou, projevenou.

To znamená, že onu samostatnou entitu můžeme načíst a to právě z našeho chování, projevu, neboť právě skrze ony nemoci je tělo, ať chce nebo nechce, ovládáno na poli hřiště.

Dále S c hovoří o spojení, spojování, neboli znamená to, že ono ,,odloučeno" je spojeno s něčím jiným a to je tělo a duch.

A poslední znak I b-iže je znamením rovnováhy - harmonie. Což znamená, že všechny skutky jsou vždy zapotřebí brát z hlediska akce a reakce. Neboli zapadají do konů příčin a následků, někdy se to zjednodušuje pojmenovává názvem dualita, ale to není přesné spíš jde o termín kauzalita, chcemeli se blýsknout nějakým názvem.

 

Jo a právě o tuto harmonii v podstatě jde. Lze ji totiž načerpat, poznat jen v javném prostření. Na tom našem hřišti.

Tímto je jasno, kdo je tělo a kdo je duše.

Právě proto si následně duše jakoby zabalí všechny zkušenosti a bere si je výše k užitku.

Ono tělo se někdy nechce smířit s tímto koncem a snaží se onu situaci zvrátit a uvězní část energie jako tzv. ducha.

Nemá to však moc společného s naším hledaným výrazem pro zobrazení trojjedinečnosti a hledání odpovědi na to, co je duch v tomto případě. Je však možné, že on pozemský ,,duch", kterého známe z pohádek a hororů atd, je ve skutečnosti následkem skutečného ducha trojjedinečnosti. Vysvětlím.

Duch v chápání naší výjmečnosti /trojjedinečnosti/ je cesta spojující, nás do Praví.

Neboli je to popisovaný kanál spojení naší projevené podstaty a zrodem duše.

Ona cesta, je vytvořená samotnou poutí té podstaty částice stvořitele při zapravení do těla. Neboli ona samotná podstata duše při své pouti zanechá energetickou stopu a tím je posléze chápan onen duch. A posléze je kvalita sestavené energetické linie ovlivňována právě načerpanými zkušenostmi.

Tudy mohou proudit informace oboustranně.

 

Bohužel je to o energiích.

Pro představu, mohu to vysvětlit jako by jste chtěli dopravit vodu do vysokého patra. K překonání gravitace, je zapotřebí mnoho energie, a platí čím výš, tím víc.

A přesně takhle, je to i s naší cestou – duchem.

Ta energie jsou naše poznání, jasné zkušenosti, které jsme si již osvojili. Jen ty otvírají vyšší patra se zpětnou vazbou - oboustranně.

Vyšší patra se nám snaží pomáhat, jelikož ,,hadice" je natažena, ale bez otevření, pomáhá jen spouštěním informací, které se my snažíme zachytit.

Bohužel tím, že nemáme zkušenosti, jim nevěříme, nebo také vycházejí pro nás, do spodní pater, nakonec jako zkreslené.

 

A tento otevřený kanál je možné energeticky za určitých podmínek zachovat, i když duše již po kanále vystoupala zpět.

Ovládne ji částečně ona entita pozemského ,,ducha“ a živí se tímto kanálem dokud nevykoná své co si usmyslila.

Možná, že je to někdy i pro dodělání onoho poznatku čerpání, zemřelo-li tělo předčasně. Také jinak řečeno dokončení úkolů.

 

Z tohoto bodu se také odráží různá zpracování do filmů, že zničíme-li podstatu spojující Zemi, to je třeba zbytek těla s Vesmírem, kanál se uzavírá a duch zaniká. Nemá se jak dál živit.

 

Značení ducha v Boukovici je 5 což čteme jako KSI Rcb, ono SI cb je stejná podstata jako u duše. Rozdíl je v K R a to nám říká, že se jedná právě o něco navíc, o jakoby katalitickou reakci. Něco, co nás uvádí do pohybu z vyššího principu.

Proto je K v názvu kolo....uvádí do pohybu. Nebo katapult, katalog....atd.

Právě proto se nakonec i obrazově říká, že jsem na cestě poznání. V těchto slovech je obrazově ukryt, jak duše tak i duch.

A právě proto jakoby existuje více cest k cíli. Ve skutečnosti se jen odkláníme od té naší stanovené a určitou korekci jsme napravování vrátit se zpět. Každá zajížďka, každé odpočívadlo, znamená úbytek energie a zvýšení možnosti selhání z vytýčeného životního cíle.

Možná vám má odpověď lépe poslouží k zobrazení, získání představy, co je Duch a co je Duše.

Nu prodávám, jak jsem nakoupil.