.

june .ym

foneticky ju

 

  • pohyb mimo vzájemné spojení s hlavním tokem

  • styk, kontakt, dotýkající se vzájemné pomoci, lehký dotek mající k něčemu celému

  • nacházející se za hranicí známého kruhu věcí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Boukovice v sobě spojuje dva znaky. První znak se vyznačuje významem, příjmy mne taková jaká jsem, jsem čistá energie z vesmíru a ty o tom nediskutuj. Druhá nám udává, že je třeba se zastavit a načerpat zkušenost mimo hlavní proud. Jakoby ve smyslu, ještě vše neznám dejte mne chvíli.

Dohromady ve spojení na úrovní světů Javí a Slaví nám říkají, že si sami zakládáme na potřebě doslova se přesvědčit o nám již známé věci. Jakoby nalézt krásu kde je, jen ji přehlížíme.

Smysl přehlížení a existujícího, již vytvořeného, nám právě udává koncovka ne ym

Samotný smysl jako celek, je tedy ukrytý právě v nám již známé věci, kterou se snažíme prozkoumat. Jdem vyloženě svou vůlí pro svou zkušenost nám již známé věci.

 

Vážení čtenáři, dostáváme se ještě k podstatnému vjemu okolo našeho june .ym. Je jisté, že výslovnost ,,JU" bude s jiným důrazem, s jiným nasazením, než ,,JU" použité ve slově, kde ,,JU" je složeno z ,,ižy" a ,,u"....9E. Také zde máme ,,JU", ale přátelé je zde podstatný rozdíl, tento zápis přímo hovoří o vzhlížení-přiblížení se k nadčasovému,k jinému rozhranní, k nové úrovni. Hovoří o poznání konkrétní úrovně, naplnění míry času a přiblížení se.

Předaný obraz je tudy rozhraničený, časově jakoby uzavřený.

Pravda náš june .ym hovoří skoro to samé, ale nenechme se mýlit, zde se jedná o něco poznaného, co jsme se již dozvěděli, jen nejsme o tom přesvědčeni.

june .ym nás uvádí k hledání jistoty, nadobytí. Tím se jasněji vytváří vazba použití ve slově.

Zde je předaný obraz otevřený, časově neohraničený.

       

Typických naším slovem je junák, někdy používané junior.