R

kako RfRJ

20

foneticky k číselné značení

  • dotyk s tokem stvořitele, sjednocení se s vesmírem

  • objemnost, objem

  • otevření se toku stvořitele, osvícení našeho bytí

  • zdokonalování duše v Javi, dle principu, co nahoře to dole, co vevnitř to navenek

  • podoba, identičnost, srovnatelnost

  • objemové vnímání jevů

  • porovnávací prvek /otvírá tok inglie/

 

 

 

I zde platí, že uvedenou bókøvici můžeme spatřit pod různými názvy. My jí máme nadepsanou jako KAKO a jinde ji můžete spatřit jako KON. Vše je v závislosti na úrovni vědomí chápání čitatele. Důležitý je obraz co podává. Ten se neliší, neboť grafická i fonetická podoba je stejná.

Mne kako připadá i jako jedná část X [ /ch/ a dnešní kombinací s řeckým překladem iks, kde se nám  opět K R navrací uprostřed, a před ním je harmonie I b nám známe iže a za se nachází S c slovo. Jakoby nás vybízí k dalším skutkům k poznání slova, plného chápání, nalézt identitu. Zkráceně pobídka.

 

Rovněž K R připomíná polovinu Ž ;, kde se bavíme o nezměrnosti života, o mnohostranném pohledu na vznikající a jsoucí projetky vesmíru.

Zde si musíme povšimnout, že z uvedených oválů a kružnic zůstali jen ty v levo padající dopravo, neboli ty co vytváří, nesou tvořivou energii z jemněhmotného světa pro život.

K R je tedy o spojení na život ve smyslu, dát mu potenciál  z jemných světů pro tvorbu života.

Dá se tedy říci, že K R nese životodárný potenciál.

Pokud se zadíváme na onu sakrální kresbu, pak je to ztvárněno onou ručičkou vedoucí nahoru ve formě ,,labutího" krku. Připadá mne, že graficky znázorňuje - nasává z vrchní police přídavek na přilepšenou. Dodává nám jakoby energii navíc.

 

K R nás vybízí k procesu, k činu. Dává nám to šťávu k uskutečnění daného záměru. Umocňuje nás to KONAT.

Možná můžeme doplnit, že se jedná o jisté konání, které vždy způsobuje růst, nalezení objemnosti, nalezení síly a využívat ji ve smyslu věty : ,,Jet na vlně poznání".

Je možné, že ve skutečnosti, právě v javném prostředí, jen svým fyzickým bytím můžeme poznat kony, neboli konání, které je vždy rozhraničováno časem. Samotné konání můžeme proto rozdělit na základě sledovanosti příčin a následků.