Namalované hranice Čech a Moravy lákají k výletu,

silničáři je chtějí smazat

Článek: ze dne 18. května 2020  12:16

 

Bílou barvou vyznačená českomoravská hranice na dvou hlavních silničních tazích u Svitav nebude mít dlouhého trvání. Silničáři mají v plánu nápadnou „reklamu“ na zaniklé zemské uspořádání odstranit a samozvané značkaře hnát k zodpovědnosti.

Další hraniční čáry mezi Moravou a Čechy

Vzpomínka na hranici, která v roce 1949 rozhodnutím komunistických mocipánů ztratila na významu, vzbudila velký ohlas na sociálních sítích.

„V článku píšou, že se celou záležitostí již zabývá Police ČR. Myslel jsem, že to nikomu nevadí. Píšou, že to může ovlivnit pozornost řidiče. Tak za mě: Mně se to líbí a moji pozornost to jen potěšilo,“ napsal jeden z pisatelů.

Jiní připomínku považují dokonce za natolik zajímavou, že k zvýrazněné historické hranici u Květné a Opatovce zvažují výlet: „To se mi líbí, asi hned zítra zajedu, než to odstraní.

 

Zřetelně nastříkaná čára a nápisy s názvy obou historických zemí mají totiž opravdu brzy zmizet. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má silnice první třídy ve správě, se rozhodlo v nejbližší době dílo samozvaných hraničářů zlikvidovat. 

„Jedná se o svévolné poškození majetku ve správě ŘSD ČR. Nahlásili jsme věc Policii České republiky, objednáme odstranění u odborné značkařské firmy. Pokud se zjistí viník, nahlásíme ho odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu v Pardubicích, ať s ním zahájí správní řízení,“ sdělila mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová. 

 

Přestože iniciativa u veřejnosti vzbudila velký ohlas, samozvaní hraničáři se dodnes nepřihlásili. Podle lidí obeznámených se situací, se kterými MF DNES hovořila, může za skrýváním stát právě obava z případného postihu a popohánění před úřady.

Moravané chtějí oficiální cedule

Do celé věci se vložila Moravská národní obec, která je z podobných iniciativ nejaktivnějším občanským sdružením. Kromě každoroční iniciativy vyvěšování moravských vlajek na radnicích stojí za oficiálním značením moravské zemské hranice v podobě hnědých dopravních značek upozorňujících na významný kulturní nebo turistický cíl.

„I když by to mohlo někoho napadnout, za čárami na silnici, které se objevily i na Žďársku, rozhodně nestojíme, alespoň ne organizovaně naší centrálou. Určitě jde o sympatickou věc. Reakce Ředitelství silnic a dálnic nám nepřijde v žádném případě adekvátní. Rozhodně nejde o žádné poškození silnice, značení vcelku zajímavou formou esteticky připomíná historické země Čechy a Morava. Úzká čára na rozdíl od billboardů u silnic s polonahými ženami nemůže odvádět pozornost. Při nejbližším zasedání naší sekce na konci května proto budeme vyznačení projednávat. Oficiálně oslovíme vedení krajů, zda by nám finančně nepomohly s instalací hnědých dopravních značek připomínajících historickou hranici Moravy,“ řekl předseda Moravské národní obce Jaroslav Krábek.
 

Naděje na trvalou připomínku historické hranice Čech a Moravy přece jen existuje. Vždyť když se první hnědá cedule před pěti lety objevila na pomezí Pardubického a Jihomoravského kraje, pardubické hejtmanství proti tomu nic nenamítalo. 

„Stávající členění vycházející z reformy veřejné správy uskutečněné v roce 1960 neodpovídá historickým hranicím krajů ani původním historickým okresům. V Pardubickém kraji je na Svitavsku, Moravskotřebovsku i na Králicku a Lanškrounsku část území, která je skutečně historickým pomezím mezi Čechami a Moravou. Myslím si, že pokud bude označení dostatečně odlišné od oficiálního dopravního značení hranic krajů a okresů, může to být zajímavé připomenutí části české historie,“ uvedl tehdy pro MF DNES hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Hranice kraje zaznamenali i na Vysočině

Bílá čára napříč s nastříkanými nápisy Čechy a Morava v jednotlivých jízdních pruzích, se objevilo minimálně na třech místech i na Vysočině: mírně zašlý už je nástřik na I/37 mezi Žďárem nad Sázavou a Stržanovem, naopak výborně čitelné je značení na I/19 mezi Hamry a Sázavou a také na I/23 mezi Telčí a Strmilovem. 

Všude tam procházela historická hranice dělící Čechy a Moravu, než došlo v roce 1949 ke změně. Na mnoha místech letitou historii dosud připomínají hraniční kameny.

Policie na Vysočině zatím vyčkává. „Dopravní policisté na nápisy, které někdo vytvořil na silnicích v našem kraji, nijak reagovat nebudou. Na policisty by se teoreticky mohl obrátit vlastník komunikace, který by měl podezření, že nápisy komunikaci trvale poškodily. Žádné takové oznámení jsme zatím nepřijali, nápisy navíc vlivem deštivého počasí ze silnice mizí,“ řekla policejní mluvčí Dana Čírtková.

 

KO!ment :

Bylo zajímavé číst prvotní informaci o nakreslení Zemských hranic. Nejenom, že naše ústava by měla zaručovat Zemské členění, jelikož zmiňuje v úvodu, že Česká republika se skládá s historických Zemí Čech, Moravy a Slezska.

Bohužel se tak vlivem politiků neděje. Vždy pokud došlo na otázku Zemských hranic, byly dány akorát sliby. A jelikož se v dnešní době na sliby lehce zapomíná, je velice špatné, že novináři poté nedělají svou práci a tento stav nepřipomínají. Tento článek by poté nemohl vzniknout.

Na celé záležitosti bylo zajímavější, že jsem jej původně četl na Seznamu, kde byly i komentáře.

Bohužel mě komentář nešel vložit. Bylo to asi lepší, jelikož jsem při pročítání komentů zjistil, jak hluboce je již zakořeněný názor hezčeji napsáno o ,,zbytečnosti".

Salámová metoda se potvrzuje, že plní svou funkci.

Nevědomost a temnota pak zžírá mnohým jedincům hlavy. Víte, dnes slyším často v televizi větu, třeba ve znění, na východě čech bude pršet. A věřte mne, že pak nevím, kde ten východ Čech je, protože informace se nakonec týkala Moravy. Nezlobte se, ale Morava opravdu Česko není. To bychom rovnou mohli třeba rohlíku říkat chleba.

Kdo se však chce vzdělávat a chce být vědomý tak tyto věci zná. Mrzí mne jen, že nevzdělaní tmáři co dál šíří onu tmu, zasévají tak onu tmu do celého národa. A je jedno jestli národa Čechů, Moravanů nebo Slezanů, jelikož stejně tak jsme zapomněli na národy jiné, jako třeba Lužičany....

Více o otázkách Moravy naleznete v knihách Jaroslavy Grobcové, nebo na stránkách Kruh rodů Moravy a Slezska.

Tož tolik k článku o nakreslených hranicích.

Za mne, je fajn umět se správně vyjadřovat, vždyť o tom je tato stránka. Když se řekne východní Morava, každý hned ví, kde hledat. Když se řekne v Čechách bude pršet a myšleno je to na celou republiku, je to zavádějící. Inu, nekteří jedinci si to neuvědomují, že druhé lidi pletou.

A v konečném důsledku nemá cenu trvat na členění. No k čemu? K zisku? K ovládání?

Vždyť mimo obrazného vykreslení místa, naše životy nebyly dříve vázány nesmyslným hrazením.

Celá Země byla jedna Država!

I nejspíš Tart-árie, byl jen popisný název, který byl doplněn o přívlastek nebo druhové jméno.

Dodnes známe árii, jako krátkou melodii, nebo areu - areál, jako vyhrazený prostor.