Podceňování
mužského a ženského
principu
Základním rámcem tohoto článku má být nanesení světla na určitý vjem ženských a mužských principů. Tím, že se na stránkách zabýváme obrazutvorností, vznikla potřeba prohloubit i tuto vazbu.
Dnešní svět jakoby se ubírá do zapomnění určitých hodnot. Máme za to, že my lidé máme právo rozhodovat o určitých vazbách a uvědomění si, co má jaký jedinec cítit. Jenže naše pýcha nám nepřipouští vidět vazbu, že samotný Vesmír, který je podstatou všeho, není bezbranný. To je velký omyl. O tom však později.
Systém tak jak ho dnes neznáme, bude vždy narovnán do původního nastavení. To znamená, že platí podmínka kauzality, neboli, jednotlivé příčiny vyvolávají jisté následky a to, jak je Vesmír starý, do jisté míry vyvinutý na určitou úroveň bytí, mu zaručuje možnosti sjednání pořádku. Má před námi určitý náskok pár miliard let.
Je troufalé z hlediska lidí myslet si, že přečůráme Vesmír. Je troufalé nevidět, že vše je plněno i z hlediska časového intervalu patřícímu k danému skutku a subjektu. Zde platí onen princip, vše má svůj čas. Vše je řízeno Číslobohem. Neboť právě číslo nám udává onu odchylku danou různým skutkům.
V dnešní společnosti můžeme spatřovat různé principy řízení jedinců. Jedinec má právo se rozhodnout na určení si povahy chování, své podstaty bytí, tedy zda-li se cítí jako žena, nebo zda-li se cítí jako muž. Svým způsobem je to správná myšlenka a jak ji kdo naplní, je jeho věc.
A zcela jiná podstata je, proč někteří jedinci chápou, že je to nesprávné. Problém podstaty v příchodu možnosti výběru pohlaví je nespatření určitých následků, co tomu předcházely.
Celá záležitost je právě v dnešním nedochápání Vesmírných principů. Za konkrétní příčinou je právě princip zrodu, jako možnosti projevení se, a následným vytvořením se. Pokud bych to chtěl obrazově lépe popsat, je nejjednodušší si zvolit třeba naši planetu Zemi a pak vše, co se na ní vytvořilo.
Zde se jeví Země jako žena, ta představuje ženskou energii a pak vše, co se na ní urodilo, se jeví jako děti, zastupující mužskou energii.
Proč to píši. Je nutné chápat, že i tady je ukrytý klíč určitého vjemu pro ženskou energii, být si vědom rodícího potenciálu, jistého ,,egoistického" pohledu uchování si vyšší podstaty svého JÁ.
Dá se to i popsat jakoby z rychlíku - být sobečtější. Být jakoby osobnější, necitlivá na určité vjemy a to vše slouží k uchování možnosti dalšího zrození. Základní podmínka života.
V tomto případě u námi vykreslené podstaty ženské energie však mluvíme o ochranném programu Vesmíru. Název sobečtější není přesný, protože v tomto případě se jedná o vysoce rozvinutý smysl pro ochranu zrození.
Zanechám teď na chvíli ženy a podívám se na muže. Pro představu zopakuji - Země je žena a vše narozené na zemi je muž, obrazně děti, a to znamená, že právě toto vše zrozené je určené hrát si. Z tohoto vyobrazení vyplývá, že onou hrou je získávání zkušeností k zdokonalení se a lepší ,,hře".
Z této podstaty vyplývá, že muž jako partner ženy je předurčen k vytváření nové hry, nových podstat a nových podmínek. Snaží se o změnu, což ve skutečnosti je podstata života. Snaha samotná má nalákat ženu do jiného vnímání, do následování novější zábavnější hry.
Tímto principem dochází u ženy k obrušování podstaty silného programu ochrany zrození, který může být právě lehce zaměnitelný se skutečným sobectvím. Svým způsobem je těžké tyto věci vnitřně rozlišit, zda se jedná o program ochrany zrození nebo sobectví a právě mužská energie vytváření nové hry je přirozenou ochranou od možnosti záměny podstat vnitřního nastavení ženy.
Dle možnosti ženy, její velikosti a svérazného pohledu na svět, dochází i k výběru budoucího partnera. Jen ona sama vnitřně tuší, který muž ji v této hře pomůže.
Žena je podstatou zrodu a ona je tím, kdo udává směr, hlásá popsané podmínky. A je na muži, aby tyto určité podmínky té dané ženy vyplnil.
Tento princip je ostatně ukryt i v pohádkách o jakoby rozmazlených princeznách, kdy princ má překonat určitá přání. My v češtině máme pro toto vyobrazení výraz nápadník. Nápadníkem je ten, co má vyplnit nápady své vyvolené.
Odtud tedy ono obrazové spojení.
O co dále v rozebíraných principech jde, je podstata samotného přijetí, ztotožnění se. Mužská role je do jisté míry jasná. Přijmout život jako výzvu, pochopit onu podstatu a v rámci hry nalézt zálibu k plnění přání své vyvolené. Podstata přijetí je pro muže bližší, neboť on sám si rád hraje, ať dělá cokoliv. Samotný muž takhle neuvažuje, bere to jako samozřejmost.
Co se děje však u ženy, je zásadnější. Je to žena, co dokáže zlomit muže a uzavřít jeho život. Jestliže je muž nedozrálý, s malými zkušenostmi, má menší sebevědomí, je lehce zranitelný silnou ženou a snadno se z něj stane gaučák, nebo alkoholik atd. Samozřejmě můžete namítat, že každý jedinec si může za svou vinu.
Je to pravda.
Já však zkoumám věc jako celek, ne jako rozdělené jedince na muže a ženu. Pokud se nebudu zaobírat celkem, nakonec zde nebude žádná podstata nového zrození. I to má Vesmír ukočírované.
Při celku je právě důležité chápat, kdo je vlastně ve vztahu citlivější. Jsou to děti, že? A právě děti zde zastupují oni muži. To oni jsou zranitelnější, obětavější, neboť nezkoumají v určitých chvílích příčiny a konají, propadávají ,,hře". Opět, tak jako děti, snaží se být neustále naplňováni novou hrou.
Vážení čtenáři a pokud máte děti, víte, že dokáží být neodbytné, vytrvalé.....až otravné. A pokud jste si vyzkouželi dítě odbýt, když něco chce, víte, že vznikne konflikt, dítě se totiž uzavře pro výbuch. Jeho emoce budou muset najít určité uspokojení.
Zde se nachází ona paralela ke spojení dokreslení muže. Muž nesmí být odbýván. Jeho princip naplňování je odbytím nenaplněný, nedoceněný. A tehdy muž, když je odbýván, tak se zachová dle své kultivovanosti, přijme určitá obranná opatření. Lehne si na gauč a otevře pivo. Zvolí si novou hru, propadně sportu, nebo politice atd.
Ženy, zkuste si to představit tak, že někde uvnitř onen muž se začne cítit jakoby nepotřebný, snaží se přinášet obměny hry, ale nemá na výstupu patřičná ocenění.
Chci tímto naznačit, že pokud žena nedocení svého partnera a vlastně vůbec netuší, o jakou hru v životě jde, tak ani nepochopí, jak jí muž obohacuje život a jak toho třeba i může dosáhnout, když to muž příliš neumí. Nakonec to bude muž, co se uzavře do jiného režimu, přijme jednoduše hru, která ho baví.
Žena muže přijímá porozuměním. To ona přijímá pravidla nové hry vytvořené mužem a je jen na ní, jak muže od jakoby nesprávného záměru v jejích očích svede jinam. Je to žena, co vytváří základní podmínku, kde je žena, tam je domov.
Projevem porozumění dává muži jeho odměnu.
Zde se setkávám i s názory, že to tak není. Že existují muži, co si prosazují svou. Co nedají ženě prostor a ona chce být hýčkaná a že muž má být citlivější. Vážení přátelé, ale ve skutečnosti je to žena, kdo stanovuje své prostředí. To ona je přece nositelkou zrodu a muž jí jen zrcadlí nepřijetí své role.
Podívejme se opět na podstatu samotné Země. Copak si opravdu myslíme, že přečůráme ve vývoji samotnou Zemi, kterou se snažíme si pro sebe přizpůsobit? Víme sami, že se to nestane.
V podstatě může docházet jen k drobným korekcím a Země si nakonec vždy vytvoří své prostředí. Navrátí jisté odchylky zpět, pro vytvoření dalšího cyklu zrození.
Takže jestliže dochází jakoby k ovládání ženy mužem, to ona vytváří podmínky své hry. Samotná žena nevnímá, že pro zlepšení je potřeba přenastavit způsob odměňování svého muže. Stanovit nové podmínky porozumění. Přijmout jiné podmínky pro další hraní.
Chci tímto objasnit, že ač si žena myslí, zda něco ovládá, nebo ne, to ona je nositelkou ženství a s tím je spojeno neodlučně ono ,,velení". Nelze se toho ani vědomě ani nevědomě zbavit. Tak jak je to u Země.
Žena, která tento princip poznala a řídí se jím, pak plně ovládá svůj okruh dění a vytváří prostředí hry pro celou rodinu. Tímto ochraňuje ony vztyčené mantinely a říkame ji beregyně – ochránkyně břehů.
A teď i na ta jiná projevení se, v rámci obránění se, v principu Vesmíru.
Pokud se společnost rozvinula v necitlivou vůči mužům, samotní muži se tomu přizpůsobují. Takový klasický přístup je třeba gej. Tento tvor vyšel právě z jistých vzorů, kde muž nemohl dosáhnout svého naplnění a proto zvolil hru na naplnění se. Tato volba je ulehčením si svého osudu. Možná někdy i nepřijetím prohry ukázat ženě jinou hranu života.
Paradoxně možná vše vyplynulo z nepatřičného spojení dvou duší. Tyto vzory se mohly spatřit i u rodičů a opět nepochopením ženské a mužské podstaty.
Ono co si budem povídat, i u vztahu jednopohlavních osob se nakonec vyvine hra na jakoby dvojpohlavní, jeden hraje muže a druhý jakoby ženu.
Kde dále můžeme spatřit uvedený princip, je u žen, co se rozvádí a zůstanou samotné se svými syny. Žena zde podvědomě zůstává sama, neboť i její syn jí zabezpečí onu roli obrušování hran, ale po svém. Syn není tak důsledný a důrazný, jako by byl otec. Někdy tento princip naplňují i zvířata, převážně psi. I zde se cítí žena jako potřebná, naplněna starostlivostí a onen čtyřnohý přítel ji do jisté míry přináší oné omezení a vytváření jiné reality hry. Jiné obohacení. Ale jako v prvním případě, jen do určité přípustné míry té dané ženy.
Vážení přátelé, mou další troufalou doměnkou je, že za tímto zmatkem jsou i jistá násilná obrazová spojení, která jsou zde zapravována na prahu nabývání vědomí. Čili osvojování si podstat života. Nejenom, že jsou zde feministická hnutí, která jsou v pořádku právě z hlediska narovnávání vazeb. Ty ženy nemůžou za to, že nechápou, že jim nikdo nevzal ono velení, ony se o tom právě musí přesvědčit.
Je to samotné křesťanství, které hlásá, že žena vznikla z muže, přesněji, že Eva byla vytvořena z Adamova žebra.
Již zde je patrný obrazový nesoulad, kdo může být osobou zrodu. Je to jakoby v dnešní době podprahová zpráva.
Bortí to samotný obrazový vznik jistého vesmírného uspořádání.
U Adama a Evy je jen počátek. Samotný vývoj kněžského postupu, že z ženy může být pouze manželka Ježíše, ji řadí opět mimo jistou možnost ,,kultivace“ zapravení se. Ano, svým způsobem, může vzniknout pravá víra oddání se. Jenže nesmí to být na prahu přemluvení se, neboli násilného pojetí svazku. Myšleno, teď jsem se tak rozhodla a basta.
Z výše zmiňovaného kněžského postupu mne připadá, jako by si nějací muži kdysi uvědomili svou ,,podřízenou roli" k ženám a tak se snaží jim to v dalším životě ,,natřít“. Ostatně jistá obdoba se nachází v koránu.
Zde šli muži ještě dále. Avšak je možné, že původně v samotném muslimství se snažili právě o narovnání pokřivené vazby v křesťanství a záměrem bylo zvýšit si stabilitu jako správného doceňování muže.
Ať již je to jakkoliv, vše co je nařízeno jakoby zvrchu, porušuje jiný princip a to je princip vedení, viz článek výchova dětí, nebo vedení a řízení. Řídit se můžeme opravdu jen my sami, když přijmeme daná pravidla z našeho vnitřního zaujetí....prozkoumání.
Na závěr se chci tedy přimluvit: ženy, naše kněžny, zkuste nás muže přijmout. Žijte pro svého muže a dělejte se pro něj krásnější.
A muži, pokud jste byli vnímaví při čtení článku, pak by mělo být zřejmé, že hlavní podstatou muže je : neustále dělat ženám tu ,,hru" pestřejší. Plňte přání svým ženám.
Poslední věcí co mám, je jen úvaha. Mám za to, že ženy to v životě mají složitější, právě z hlediska překonání onoho obranného systému zachování zrození. A jestliže to žena překoná, a věřte mi bez muže to nejde, pak je zcela určitě silnějsí pro zrod do vyššího světa. Z tohoto pojetí mne vyplývá, že přerod do vyšších světů je možný snad jen z ženy. A dále mne z toho vyplývá, že jako znovuzrozená duše učitele se vtěluje tak do mužské podstaty.
