Naše je naše, písmo našich Předků

 

Dnes si povíme o jiných zajímavých spojeních. Je vskutku jedinečné, jak se mnohdy slova přebírali do jiných jazyků. O to zajímavější je přesně určovat, kdo přebral jedinečnost daného slova v chápání podstaty samotného obrazu slova, k prvenství jeho podoby v daném jazyku.

Jde o to: ,,Prostě toto slovo je naše!“

Mne však mnohdy připadá, že všechny slova jsou naše.

Tak třeba u angličtiny je zajímavé uchování podoby ve slově hrdina HERO. V porovnání k češtině to není vůbec zajímavé, jelikož čeština má podstatu slova v podobě HRDINA anebo REK, ale pokud se podíváme na obdobu slova do ruštiny GEROJ, pak je nám jasné, že zde je nějaká shoda. Pro angličtináře je však podstata trochu ukrytá, když toto slovo vnímá foneticky v podobě jako hírou, psaný ruský text mu nic neřekne a ani čtení. Nu a pokud si uvědomíme, že v ruštině došlo k úpravě azbuky a ,,H“ vůbec nevyslovují, a mají místo toho ,,G“, pak je shoda slov velice zajímavá.

Takových slov určitě sami naleznete více, ale nás bude dále zajímat ona samotná podstata začátku slova hrdina a to HER... a později se podíváme na GER... . Pro zlepšení představy teď skočíme do období ,,řeckých“ bájí a napíšeme si pár slov, kde se vyskytuje náš začátek HER : Hermes, Hera, Herkules, Heraklion, a zakončíme to třeba slovem Herodes. Všechny tato slova jsou o velikostech, jsou jakoby božská, nezměrná, popisující něco velkého, nebo někoho velkého, jedinečného, a od toho není daleko třeba i k HERnímu zápolení.

A teď se podíváme na názvy některých našich vesnic, třeba nedaleko od nás je obec s názvem Velké Heraltice. Ale vesnic s počátkem ,,Her“ je poměrně dost a když k tomu přibereme i ,,Heř“ je jich více. Bohužel nebo bohudík vesnic, kde se vyskytuje ,,Ger“ je poměrně málo. Takové u nás ani nejsou a nejbližší jsou na Slovensku, převážně na východě. I to je zajímavé. Tam by bylo ještě zajímavější dosledovat datumy vzniku těchto osad a vesnic, které se zakládali dříve. Jestli ,,Her“ nebo ,,Ger“. Takto jsme vysledovali, zda-li docházelo i u nás ke změnám ,,H“ na ,,G“. Odpovědí je – Nedocházelo. Dokonce se moc ,,Ger“ neužívalo.

Nemůžu si tedy dovolit opomenout, a mnozí čtenáři zajímající se o Staroslovienskou Bukvici již možná sledují a tuší, kde směřuji, a to k slovům HERMAN a GERMAN. Při rozboru po Bukvici, rozbor po obrazech jednotlivých Bukvic-písmen, přípony ,,Her“ je zde :

H – určení, že mimo náš svět, je za hranicí stav blaha, rozkoše

E - ale jako jesm, jednota myšlenka a materie, mimo tento svět, neboli člověk napojený

R – jako rozhraničující prvek, řekl jsem a tak se stalo

 

a najednou je to ,,H“ nahrazené ,,G“

 

G – odevzdání moudrosti své duši životní zkušenosti.

U této změny se dá poté pochybovat, že následuje jesm a že tam tedy bude klasické E v podobě

Bukvice jest, týkající se pozemské formy bytí, protože jen na zemi lze získávat zkušenosti.

 

Viz obrázky dole.

 

Toto slovo samo o sobě se dá vysvětlit jako Člověk /bytost na vyšší duchovní úrovni/ pevně spojený v souladu s vesmírem a s daným místem. Nebo také Člověk mající pouto k danému místu.

 

 

A zde máme Člověka napojeného životem na zemskou podstatu – matérií a svou zkušenost.

 

V podstatě mne to připadá, že je zde popis jako by lidé zhloupli, jako by se schovali, že byli kdysi velcí, spojení s vyššími světy. Možná je to právě tak, že naši předci neměli důvod již lidem říkat Hermani a v případě podlehnutí v životě materializmu a výhod z toho plynoucí, těmto lidem začali říkat Germani. Zde se pozastavím nad ruštinou, která zrušením H musela sama začít nahrazovat a tvořit slova pokud možno se zachováním prostoru určité představy daného slova. Je tedy i při velké fantazii docela přípustné, že stutečné germany vytvořila sama ruština. Vždyť odebráním Hervu z jejich řeči byl dost necitlivý zásah vedoucí k zamlžení faktů.

Ještě bychom si zde mohli uvést, že na našem území jsou obce pojmenované jako NĚMčice a v jiných varijacích. Toto slovo neslo sebou obraz němého, jakože někoho kdo nám nerozumí. Je tedy zřejmé, že s národními segregacemi, nebo v horším vybarvení nacionálních zájmů, není patřičné to spojovat. Jsou takto pojmenovány jen oblasti, které se začaly vyvíjet odlišně. Třeba měli lidé obývající Němčice jen odlišný postoj vůči něčemu, či někomu. Můžeme dále říci, že názorově se odklonili i oni Germáni, u Hermanů to nevíme, bo již je neznáme.

Je také dobré zmínit, že existují doměnky, že slovo Herman je odvozeno od podoby z němčiny jako hrom. Nu, velice výstižné spojení daného místa mezi nebem a zemí. Je to opravdu veliké a člověk stojí v úžasu, když zahřmí a na patřičném místě se spojí oblaha se Zemí. A kdo jiný může něco takového způsobit, snad sám člověk? Nebo jedinečný a v pozemské formě nedostižný Perun? Sami vidíte i zde plný význam slova Herman.

A na závěr se letmo vrátím ke slovům Řím, Rím, Řek, Rek, kde slovo rek zase známe jako hrdina, zachránce. A tak se může stát, že Řekové mohli být jen Rekové, jako zachránci. Koho a čeho, to jsou jiné otázky a jiné myšlenky, pro jiné paměti. Z jistotou však i oni sami o sobě říkají, že jsou Greci, takže - hlaholme hrdiny!