H

 

rieci H0Wb

100

​

foneticky r

​

• řeč, vyřeknutí, tečení, síla, energie, ohraničení, rozdělení

• forma řečení, která mění informační stav okolo člověka

• proces vydělení dobrého od zlého, cizího od našeho, energie tvoření

• řeč jako forma stýkání se lidí pomocí slovienského jazyka

• proces vydělení /vyspecifikování/ hran, realizace tvořivého potenciálu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

​

​

Pro lepší pochopení chtěl bych poukázat na jednu maličkost. Samotný znak tohoto písmene končí na čáře přeměny mezi Javí a Naví, kde přichází rovná čára z Javí. Je dále graficky znázorněno, abychom si to opravdu nespojovali se světy Naví, oddělení drobnou vodorovnou čárkou.

Takto je graficky znázorněno, že energie se týkájí k projevení se na hřišti poznání v javném světě, a jsou formovány ze světů Slaví.

​

To znamená, že samotná energie je pouze ztvárněna jako vektorová veličina ve světech Javí. Nemá tendenci, žádného náklonu, tudíž není určena přímo jako ztvárnění duchovního poznání nebo duševního růstu. Je to jasná linie dané čisté energie k dalšímu projevení se v Javí.

Pokračování této tlusté čáry do světů Slaví, její stočení a zpětné napojení oblouku v tomto světě Slaví nám hromadí určité poznání z tohoto prostředí.

Nazval bych to cídění vkusu. Má představa je, že jsou využity jasné uložené energie pro ten daný projevený záměr, neboli realizovatelný skutek. Něco jako katalizátor pro další upotřebení k budoucímu vázanému činu ve světě Javí /rovná čára dolů/

​

Proto se R h vyznačuje jako reakce, nadobytí proudu, nebo třeba síly řečení...

 

V podstatě nám to i napovídá samotný název dané Bókovice - rieci h0Wb, kde se říká, že naše R h je spojeno vyšší podstatou ie 0 na konkrétní harmonický cíl Wb, neboli na kontrétní utvářený skutek.

 

V průběhu zhotovení stránek se ke mne dostávají časté dotazy na slabiku RA. Je to jedna z nejběžněji používaných slabik, taková výstavní skříň SB.

Bohužel je zaváděna trošičku mimo obraz vjemu. Často se zjednodušeně uvádí, že je to světlo.

Jenže pokud se zamyslíte nad silným tokem , mohutností energie, přímo konkrétní vyformované ve světě Slaví k nějakému danému skutku a k tomu přidáte vazbu provopočátku, pak výsledek není jakoby světlo, ale záblesk, jiskra nebo také můžeme říci prvotní impuls.

Pro mnohé jedince je i třeba zopakovat základ s fyziky, že každé světlo vnímáme jako odraz. Ve skutečnosti barvy vidíme díky dopadajícím paprskům na plochy a ty se zviditelňují. I tak by se dala vnímat ona slabika RA. Bez prvopočátečních paprsků by nic nebylo, nic bychom neviděli. A zde nastává ta komplikace, co myslíme tedy tím světlem? To provopočáteční, nebo náš odraz, co teprve dokážeme vnímat?

Jistotu vám ukážou i slova kde se RA obejvuje. Jako například : rámus, ráz, pravda, krása, kraj, rapl, rampouch ... a jistě najdete další.

​​

​

 

​