SLOVO

 

Slovo otevírá okruh našeho zájmu vnímání. A dovedu si představit, že se slovem přihlašujem do databáze myšlenkového pole vnímání. Jakoby slovo tvořilo klíč k dalším souvztažným okruhům - slovům. Je jen na nás samotných, která slova používáme, o která se zajímáme, se kterými se seznámíme, a tímto utvoříme další okruhy možného zpracování.

 

Samotné slovo se nám skládá z písmen, na našich stránkách se písmenkám - znakům říká Boukovice. Proč píši Boukovice. Je nutné seznamovat se s věcmi v přesné podobě, jak se k nám dostaly, co o nich víme a co jsme zjistili. Důvod je jednoduchý, každé slovo je existující. Každé slovo má svůj význam a svou váhu, je jedinečné a přímo odkazující pro vyobrazení. Proto někdo používá Bukvice a já Boukovice. Významy si rozepíšeme v teorii.

 

Pokusím se v úvodu zaobírat pouze fakty. Celý vesmír podléha dějům. Naši Předci je nazvali Kony. Jedná se o zákonitosti, jednoduché principy, které na seba navazují. Jsou navzájem spojené a ovlivňují se. V naší podobě je známe pod pojmy jako třeba: akce vyvolávájí reakce, nabídka je závislá na poptávce.

Představme si, že vycházíme z klidové situace a vyvoláváme akci, nárust něčeho – aktivity. Následně se vracíme do klidového stavu a nastává odpověď a tou je reakce, nárust do protivlny. Vše končí opět návratem do klidu.

Převedením do grafu se dostaneme na nákres jednoduché vlny o kmitu nad osou 0 a pod osou 0 končící opět na ose. Mějme na paměti, že celému kmitu vlnění říkáme rovnováha! Možná pro někoho je přijatelnější název Harmonie. Musím však upozornit, že slovo je trochu jiné. Harmonie je přímo o uvědomění si celku o kompletnosti průběhu, neboli kdekoliv na jakémkoliv bodě křivky si můžeme nalézt protipól na druhé straně.

 

Obr. Znázorněna vlna

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celý vesmír je zaplněný tímto vlněním. Vždy jej vyvolala určitá energie. Tyto vlny se překrývájí, možná se dokonce párují – spojují, pak jsou silnější a vytvářejí určité formace. Je docelá možné, že pokud si představíme jen četnost našeho konání v pohybu, myšlení, řečení, dýchání, tepu srdce, atd. pak vytváříme neuvěřitelné množství kmitů během každého okamžiku, a ty jsou poté základem spektra vlnění tvořící síť naší a propojením sítě na Zemi. Pro úplnou představu během toho ještě přijímáme vlnění z Vesmíru a také kombinaci vlnění rozzvučené ze Země.

 

Obr. Překrývajících vlnění , Perunovy hvězdy a Květu života

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

nebo třeba takhle                                                                   anebo takhle

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z těchto překrývajících vlnění vznikají obrazce a my můžeme nejen sledovat překrývající se kruhy-ovály-takzvané toroidy, ale rovněž si můžeme kruhy odmyslet a sledovat jen body kde se stýkají, nebo také mužeme sledovat body kde se stýkají a poté tyto body spojit přímkami. Budeme se takto dostávat do různých třírozměrných obrazců. Je krásné, že i moderní věda nazvala přenos zabalených dat v počítačové síti pomocí torentů, kde se uchovává jakoby kořen slova TOR. A je zvláštní, že kdysi existovala bytost jménem Tór a ten měl tórovo kladivo. A nejzvláštnější je, že existoval tajný program německých vědců za druhé světové války, jejichž výzkum se zabýval ovládaní mysli a dostal právě krycí název Thor.

Není pochyb, že některé vítězné mocnosti se dostali k závěrům zkoušek a určitě není spekulace myslet si, že to žádná mocnost nezkusila rozvinout. Někdy se to dovíme.

 

Obr. Toroid

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Postoupím o kousek dále a napíšu, že každé naše řečené slovo představuje stav naší mysli. Neboli pokud nejsme ještě ve fázi telepatie, tak pouze řečené slovo je schopné materializovat, zhmotnit obraz toho co chceme popsat směrem k posluchači. Zde je také možno úvést, že moderní technologie, nám dokáže dané slovo přenést i do kmitočtu. Všichni to známe v podobě zvukových nosičů. Každná námi vyslovená Boukovice má i svou kmitočtovou vlnu. Každá má svůj průběh – děj. A tento děj můžeme zachytit čarami. Zakreslit. Ve spojení do slabik vznikají "akordy" a do slov již jednoduché "znělky". Od slova, že nějak zní.

 

Nic z toho nám však nepomůže v pochopení druhého jedince, pokud nebudeme na stejné vlně. Nebudeme mít zaužíváné stejné obrazy za každým slovem. Neboli, budeme-li znát co slova – vlny, které k nám přicházejí  vykreslují, máme je správně spárované s vypravěčem.

Tomuto principu se říká, že slova jako písmo je obrazové. Každé písmo je do určitých schopností obrazové a záleží právě na vjemech mých a posluchače, neboli shodnosti toho co známe. Přenášíme vždy náš obraz a jen do té míry, jak je schopna vidět a pochopit je protistrana.

Proč to tvrdím je, že napíšu jednoduchou větu a pak se zeptám.

 

"Vepřo, knedlo, zelo a orošené pivo.“

 

Kolika z vás naběhla nějaká představa? Nezpustila dokonce i jiné procesy?

A těm co nenablěhla představa žádná, buď neví vůbec co některá slova znamenají, nebo se snaží jen tupě číst a ve skutečnosti nejsou přítomni.

Ony ty obrazy se rovnají představám. Prosím, aby jste si tohle zapamatovali. Nehledejte v tom něco víc. Jde o schopnosti vašich představ, hranice vnímání a zobrazování.

 

Proto je nejpřesnějším přenosem představy, coby jako myšlenky, telepatie. "Tele“ jako televize, že? Také přenáší obrázky.

 

Zpátky však k pochopení obrazového písma. Mohou být obrázky jednoduché a pak mohou být složité, pestré, co se snaží podat kompletnější informaci. Docela dobře je to obsaženo i na dnešním pojetí pixelů a rozlišitelnosti snímku.

Věc lze však dále zkomplikovat a to třeba pěkným obrázkem s vysokým rozlišením a k tomu třírozměrný. Taková náročnost je opravdu nesrovnatelná i s tím nejdokonalejším dvourozměrným obrazem. A přesně takový vysoký kontrast a barevnost se skrývá ve slovech a jejich přenosu. My tento přenos na stránkách budeme rozebírat pomocí Staroslovienské Boukovice, jako původní záznam našich Předků.

Pochopení principů zobrazování a přenosu, jejich pravých výnamů nás má přesně doladit do jasné frekvenční linie a díky tomu my budeme schopni všeho.

Nemyslím tím, že pouze Staroslovienská Boukovice to způsobí, ale dá nám klíče k jasnému chápání dalších informací. Často používáme větu: "je ti to jasné?“ a myslíme tím, zda již máme ten správný obraz, máme dostatek světla, nemáme tam tmavé místa-nedostatek pixelů.