Cnfh]fyU0Kcr1 ,@R]d!wf

 

Proč Staroangelska Boukøvíca?

Již v dřívějším článku jsem uváděl zajímavost, že ruština se velice podobá v některých slovech angličtině a němčině. Jakoby jazyky vycházely z jednoho zdroje. Uváděl jsem podobnost v hrdinovi, kdy v angličtině se řekne Hero a čte se hírou a v ruštině tím, že není H máme Geroj.

Jistě takových slov najdete více.

To je jen část odpovědi, proč.

Během studování SB jsem odhaloval postupně více nitek, co mě zavádí k názvu Staroangelská.

 

Jako nejzajímavější je postupný vliv anglického jazyka po celém světě.

 

A úplně jako perličku uvedu jeden příklad obrazové podobnosti jednoho slova z češtiny k angličtině.

Jendá se o slovo  DÁREK

a                           DARK.

Co mohou mít tyto slova společné? Je to jejich obsah.

Takový správný dárek je pečlivě zabalený a my pokud jej dostaneme, tak jsme celí dychtiví dárek rozbalit a zjistit, co nás čeká uvnitř. Vytáhnout ten dárek na světlo z hlubiny temnoty.

A vy, co angličtinu ovládáte jistě víte, že dark znamená temný. Něco temného, co jen světlem prosvětlíme.

 

Zajímavá podobnost a určitě si můžete být jistí, že náhoda to není.

Ony podobnosti mě nutí potom přemýšlet, co bylo dříve?

Jak se mohlo stát, že obrazy za slovy zůstaly v podobnosti?

Po pečlivém zvážení  jsem nakonec připustil, že již samotné slovo Boukøvíca, je co do podobnosti s angličtinou a obrazovým vjemem zcela určitě kniha s vícero údaji. Čili nějaká šifra, klíč.

A pokud se vezme slovo Star, je to opět v angličtině hvězda, pro nás něco zářného, něco trvalého. K naší češtině zase velice podobné slovu starý. Kdybychom se zase podívali, že ona stará osoba je vlastně již jistých kvalit, je zářící, co se týče rozhodnutí.

Už to taky vidíte? Ty spojitosti jsou tak brutální, že se nelze bránit myšlence, že přeci slovo Slovienská se jaksi do spojitosti nehodí.

Jednak je slovo Slovienská nejspíš velice mladé, nedá se zdrojově vystopovat do minulosti. A pak slovo Angelská se velice hodí jako dovětek k star....Hvězdná-Andělská kniha života.

Prosím o nespojování s dnešním obrazem slova Anděl. Možná bychom se podivovali, kdybychom slovo rozdělili na An-Děl, jakože něco dělit. Co by takový anděl dělil? On nic, to slovo nejspíš obrazově přináší proces přerodu. Popisuje proces vyhraňování se. Něčeho dozrálého, něco co se muselo oddělit od jiného, aby vylezla čistota.

Možná se dá použít i obraz, že něco vypereme.

Název jako takový Cnfh]fyU0Kcr1 ,@R]d!wf by poté mohl znamenat, že se jedná o kompletní návod na rozzáření se. Vnést do sebe světlo.

A je to venku.

Mé úvahy můžete jistě přezkoumat.

Možná přijdete i na jiné podobenství.