Fakta: V Česku chybí až rok deště.
Tady jsou důvody, proč se voda ztrácí
Jak vypadá současná situace ohledně sucha? Co jsou jeho hlavní příčiny? Podívejte se na fakta o suchu v České republice.
Dobré vědět
- Sucho v České republice je podle odborníků nejhorší za posledních 500 let.
- S přibývajícím suchem se zvyšuje i intenzita eroze půdy. Ta nejen snižuje schopnost půdy nasytit se dešťovou vodou, ale je také zdravotním rizikem.
- Půda má povrchovou a hlubší vrstvu. Povrchová se nachází 0-40 cm pod povrchem, hlubší pak 40-100 cm. Nasycení obou vrstev vláhou je různé.
- Po tom, co se v posledním měsíci situace zlepšila, je v ČR sucho momentálně na 65 % území.
- Ve všech krajích je za posledních 5 let srážkový deficit.
Je málo deště, půda vodu nedokáže dobře vsakovat a kvůli vysokým teplotám se jí více odpařuje. V České republice probíhá nepřerušená epizoda sucha už od roku 2015. Podle odborníků z projektu Intersucho jde o nejhorší epizodu za posledních 500 let.
Srážky jsou v ČR dlouhodobě pod normálem. To by samo o sobě nebylo problémem, podle odborníků jsou totiž takové výkyvy relativně přirozené. Není to ale jediným faktorem způsobujícím sucho na území České republiky.
Za sucho nemůže jen malé množství dešťových srážek, ale také fakt, že vyšší průměrné teploty způsobují jejich častější odpařování. I pokud by pršelo stejně jako v minulosti, vody by se jednoduše i v takovém případě vsáklo méně.
Momentálně je ale ve srovnání se starým normálem napadané množství vláhy menší a menší množství se také vsákne. Průměrná teplota v České republice posledních padesát let celkem stabilně roste. Za poslední skoro rok a půl padla průměrná měsíční teplota pod starý normál pouze jednou.
Půda má také kvůli erozi čím dál horší schopnost vodu vsáknout, takže další množství jednoduše po povrchu odteče. Velké množství srážek se tak v nasycení půdy může minout účinkem, pokud přichází v návalech mezi suchými obdobími.
Sucho spolu s dalšími faktory způsobuje také rychlou větrnou erozi. V České republice se týká zhruba 10 % veškeré zemědělské půdy. Jde o proces, kdy vysušenou půdu rozfouká do ovzduší mechanická síla větru. Nejškodlivější je hlavně na jaře a zvlášť po suché zimě.
Problém je ale i vodní eroze. K té dochází, když intenzita srážek je vyšší než schopnost půdy vodu vsáknout. Voda poté jednoduše odplaví tu nejúrodnější část půdy - takzvanou ornici. Tím se navíc dále snižuje její retenční a infiltrační schopnost. Jde tedy v podstatě o koloběh, kdy půda se špatnou schopností vsáknout vodu ještě dále přichází o schopnost vláhu zadržovat.
Kam se voda poděla?
Už je jasné, že nedostatek srážek je jedním z mnoha důvodů intenzivní epizody sucha v Česku. Jednou z otázek je, kam se voda ztrácí.
„Příčin menších srážkových úhrnů nad naším územím za poslední roky (cca od 2015) je více a vzhledem ke kratšímu období se hůře statisticky prokazují. Zdá se, že poměrně velký vliv má zvyšující se teplota na změnu cirkulačních poměrů projevujících se zvyšujícím se poměrem tlakových výší vůči nížím. Obdobně se testují hypotézy, že na množství a rozložení srážek má vliv vyšší absorpce vodní páry teplejším vzduchem, případně vyšší zahřátí zemského povrchu jako příčina zesílení konvektivních (vzestupných) vzdušných proudů,“ řekl pro Seznam Zprávy profesor Zdeněk Žalud.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu se za posledních pět let nahromadil ve všech krajích srážkový deficit. Minimálně ve srovnání se starým normálem z let 1981-2010. V roce 2017 se sice deficit v některých krajích nepatrně snížil, jinak ale stabilně roste. V Libereckém kraji dokonce převyšuje 900 mm, přitom normál ročního srážkového úhrnu je v kraji 893 mm. Na severu Čech tak v podstatě chybí více než jeden celý rok deště.
Jak ukazuje pohyblivý graf, meteorologické sucho je v Česku viditelné i na srážkovém deficitu. Ve všech krajích v České republice chybí za posledních pět let nějaké množství deště.
Jednou z nejčastěji skloňovaných plodin v souvislosti se zemědělským suchem je řepka a její nekonečné žluté lány. Podle profesora Žaluda sice řepka je plodinou náročnou na vodu a živiny, je ale také protierozní a zanechává po sobě v půdě hodně organických zbytků.
Samotná plodina tak za zemědělské sucho nemůže. Její nadměrné pěstování je ale podle Žaluda i tak problém. Momentálně roste na zhruba 17 % zemědělské půdy v Česku. Ideální stav by měl být pod 10 %.
„Budeme si muset říci, jestli chceme produkční krajinu a levné potraviny, anebo trošku dražší potraviny a krajinu, která plní i jiné funkce – půdoochrannou, vodoochrannou a biodiverzitní,“ řekl loni bioklimatolog pro server iRozhlas.
Aktuální stav podle portálu Intersucho
Týden od 24. května do 1. června přinesl vlhčí vzduch a časté přeháňky. Na většině území to bylo mezi 10 a 25 milimetry za týden. Nejvíce napršelo na severovýchodě republiky, kde spadlo i přes 100 mm, naopak nejméně hlásily nižší polohy.
Následkem toho se snížila intenzita sucha v povrchové i hlubší vrstvě půdy. Do 40 centimetrů se situace zlepšila natolik, že drobná suchá území hlásí pouze Krušnohoří. Optimistický posun zaznamenala i hlubší vrstva půdy. Přesto je přibližně na polovině území v hlubší vrstvě začínající sucho, některé oblasti hlásí dokonce sucho výrazné až extrémní.
Celkově je sucho zhruba na 65 %, extrémní pak na 1 % území. Problematická je hlavně zmíněná hlubší vrstva, a to zejména v severních a jižních Čechách. Ani předpověď na příští dva měsíce zatím nenaznačuje, že by se situace měla zlepšit.
KO!ment
Vážení čtenáři, pokud navštěvujete stránku pravidelně pak jste jistě četli článek Voda, ve kterém se pozastavuji nad fakty co znám.
Pak je i jasné proč se pozastavuji nad články o suchu. Já osobně mám pocit, že je zde uměle vytvářen dojem na objednávku. Chybí nám osobnosti, kapacity, které by objasňovali celistvost. Které by vzlaly v potaz právě fakta, že hladina spodních vod mizí, pravda, ale roční srážky se pohybují stejně od roku 1961, ne-li mírně rostou. Jsou větší! Pravda. A pak zde máme teploty, nu, i ty od roku 1961 rostou, celkem asi o 1,7 stupňů celzia.
Proč je tedy v nás vytvářen pocit extrému?
Proč někdo neodhaluje ..... PROČ?
To máme opravdu tak málo vědeckých kapacit, co by opravdu objasnily za ty roky proč mizí voda ve studních a následně by se udělalo vhodné opatření? Vše je mne záhadou, neboť statisticky přibývá diplomovaných jedinců!
To je pro mne velká záhad.....
Přikládám zde odkaz na statistiku zpracovanou právě od roku 1961. Každý si můžete sami udělat obrázek vývoje teplot a srážek.
https://www.infodatasys.cz/climate/KlimaCR1961.htm
Je možná i pravidlem, že když bude tepleji bude více pršet. Inspirací můžou být oblasti deštných pralesů, kde je právě větší teplo, proto větší vlhko, a celkově více děštivo.
Pro ty z vás, co jste nečetli článek Voda, prosím o přečtení a zvážení.
Neopírám se o svá moudra, ale o věci, se kterými jsem se seznámil během svého života v knihách nebo dokumentech.
Nic světoborného, nejsem odborník, jen ukazuji i jiný rozměr bez toho, aniž bych vás vedl přímo do nějaké uličky.
