Možnosti vnímání

Staroslovienské Boukøvice

V této kapitole se vám pokusím vykreslit jakým způsobem se dále můžeme rozvíjet v práci se Staroslovienskou Boukøvicí. Ano, svým způsobem jsme to začali již prováděním výpočtů čísel a provázaním obrazů jednotlivých Bókøvic.

1/ vnímání

Svou obrazutvornost si nejprve procvičíme třeba čtením řádků, pak si uvedeme sloupce a nakonec diagonály /úhlopříčky/. Nakreslím tabulku a vyznačím vždy 7 bókøvic, které nám budou dávat nějaký odkaz. U každé tabulky bude uveden můj pohled. A vy vážení čtenáři si můžete udělat pohled svůj a také udělat si pohled z druhé strany.

1 řádek.

zrod velkého poznání je v pozvolném

růstu pozemským zkušeností s přijetím

vyšších světů.

Dále viz stránka tabulky.

Pro uzavření témy o čtení Staroslovienské Boukøvice, vytvářením vět, mám potřebu podělit se o myšlenku, že tato základní tabulka se dá jistě číst i různým přičítáním čísla k výslednému poli, nebo jinou číselnou kombinací.

Také se může určitě číst dookola po spirále a můžeme si vybrat z kterého rohu půjdete. Celkem se dá takto vytvořit 8 směrů. Některé si budou dosti podobné a vždy budou končit na smyslnosti, ustoji. To znamená, že nám to dá nějaké nepsané pravidlo.

Ale jak jsem naznačoval v předchozích textech, určitě může vzniknout i vazba na pozice čísel, třeba tak, že si označíme řádky a sloupce a budeme si zaznačovat pozici čísel Bókøvici. Prozatím jsem se k těmto možnostem nepropracoval, kdokoliv však může.

2/ vnímání

Jako další možnost vjemu Staroslovienské Boukøvice, pracovat s ní a poznávat, je možnost vytváření skupin slov, kde poznáme stejný základ a nemusí to být nutně podle češtiny kořen slova.

Metoda se velice hodí k lepšímu provázání obrazů, k pochopení spojitostí. Často se stane, že slova nalezená mají drobnou odchylku v našem prozatimním chápání obrazu slova, od námi hledaného významu a pak je potřeba zapřemýšlet, zda náš vjem je správný a co odhaluje.

Dá se říci, že metoda nám pomáhá narovnávat pravé významy slov. Dokonce mne takhle upozornila na jeden zajímavý příklad:

Bókøvice g má název pokoj,

její hlaní obrazy jsou nečinnost, nečinný stav,
uvolněný stav, stav pokoje bez pohybu,
nabytí sil pro další pouť …... už se blížíme
jednotné pole událostí .......... ano, také zapadá
a stav duchovní rovnováhy .. co ty tři řádky říkají …..

a teď si představte, že pokud je mne známo z cizích řečí /pravda, moc jich neovládám/ tedy zatím jsem se s tím nesetkal, neznám jazyk, kde mají místnost jako název pro pokoj?

Mám takové tušení, že je to naše specialita. Nádherná!

A jak tvrdím, neexistují náhody! A tak se dá objasnit, proč kolem dvěří do pokoje, do místnosti, do domuj, sou futra ve tvaru písmene g. A taky proč měli naši předkové nutnost takto zdobit i vjezdy do dvorů. Proč tento symbol dávali i okolo oken, tzv. Šambránu! A ještě někde jinde to dávali, ve filmem z divokého západu onu specialitu g uvidíte osamoceně stát v poli při vjezdu na ranč!

Mohli by jste namítat, že jsou to ozdoby, hm, i takový důvod je vcelku přijatelný, k té ozdobě je však třeba si představit i energetickou ochranu vytvořenou takovým symbolem, jako zvýraznění jiné energie....zde je můj prostor!

Při srovnání těchto vědomostí se zdá, že uvedená Bókøvice nám jako hlavní charakter říká, že průchodem pod g nastává změna vnímání. Nastává nové energetické pole, kde je uchovávaná energie tvůrce daného prostoru, kde tento tvůrce nalézá to své, co miluje a uklidňuje ho to. Tato energie se dá přečíst a dá se z toho chápat i další děje.

Myslím si, že i Stonehenge má přesně takovou charakteristiku g. Kdo ví jakou energii bychom nalezli uvnitř být objekt kompletní?!

Proto rád doplňuji k Bókøvici g, že je to jako portál sloužící ke změně stavu jedné energie do druhé.

Ale můžeme vzít i něco jednoduššího a také to zachází za hranu našeho myšlení. Tak třeba taková vazba Boukovic obsahující ve slově GAR :

GARnýž, GARance, GARnitura, a najednou tu je GARáž …...co s tím, že

pojďme si tedy povedět, že :

garnýž je vysoko, vlastně se naléza nahoře nad oknem a nese třeba záclony

garance je zase něco co mě dává jistotu, je opět v pozici nade mnou, vlasně je to vrcholný stav přesvědčení

garnitura nám označuje přímo vrchnost, někoho v pozici nade mnou, kdo si může ladacos dovolit

a naše garáž? Čím je velká, jak se povyšuje? Nu, pravda je, že u mnoha mužů ukrývá jejich poklady. A také pravdou je, že je tak velká, že cokoliv žena nepotřebuje doma, můžete si být jisti, najdete to v garáži. Možná tedy taková garáž je vrcholová místnost pro poklady. A v pojetí Staroslovienské Boukøvici je pak zajímavá shoda, že zrovna to GA je cesta.

K tomuto tématu ještě znovu připomenu našeho oGARa, s určitostí se dá říci, že je to jedinec co se odloučil, ale k tomu, aby se tahal výše k počátku, vhodnější je napsat k vyšší energii, jde tedy za vyšším poznáním než co mu bylo poskytnuto doma.

Metodu porovnávání nemusíme však nutně provádět jen na ,,našich“ slovech. Klidně si do tohoto problému zatáhneme i ,,cizí“ jazyky.

Uvedu příklad anglické slovo

pen …..pero

nóó ty péro....je české zvolání a jaké teď máte na mysli :-)

ale dostanu se k podstatě a uvedu ještě naše slovo

peň ….jako kmen

Ve všech případech se nám obraz kmene překrývá, je prostě tam.

A u angličtiny ještě zůstanu a vrátím se k tématu: v angličtině je ,,run“ běží, běhat,

dalo by se použít u nám známých textů psaných Runy, že běží v mysli a já zaznamenám. Teď se mne zobrazuje, běží myšlenka-obraz.

Tady vidím podstatný rozdíl mezi Runou a Boukøvicí, kde Runa vytváří mě běžící obrazy v mysli a já se je snažím zaznamenat. Probíhá zde jasně stanovený obraz nám přicházející z vesmíru.

Kdežto Staroslovienskou Boukøvici se snažíme běžící obraz zachytit my, jedním slovem se dá vystihnout: my se snažíme obraz popsat pro druhého jedince, bez toho aniž bychom znali jeho možnosti.

Pro představu nám to možná říkají i řádky ze kterých se právě Runy a Boukøvice píší. Jedny jsou od zdroje čili z čáry Prav-Slav a ty druhé jsou ze zrodů z přeměn z čáry Nav-Jav. To by právě nasvědčovalo tomuto tvrzení běžení obrazů a jejich chápání. Runa popisuje obrazy předávajícího, kdežto Bókøvice má jakoby zrodit obrazy v posluchači-čitateli.

To by také nakonec možná znamenalo, že Staroslovienská Boukøvice je nástroj pro obnovu zdroje informací v nás samotných a Runa k získání popisu obrazu zvenčí.

I zde u Runy je ještě maličkost a to vazba na naši měnu ,,Koruna“ pokud vezmeme v potaz jen to, že Runa je zobrazení představy, nějaký obraz, pak KO je pohyb. Takže smyslově vnímáme název Koruna, že jde o pohyb obrazů, neboli směnu našich představ.

Proč panovníci nosili koruny?

Pokud již začneme věřit, že vše je provázáno a vše se spojuje a přenáší určitý vjem, pak název koruna není od věci. A určitě má velký význam právě znát anglické RUN, tímto se jasně prokazuje, že koruna je nástroj pro kvalitnější běh obrazů. Či-li zvyšuje tok informací.

Ještě bych zde doplnil i třeba zdánlivě nepodobné věci a to anglické slovo ,,college" kde v češtině dostáváme překlad vysoká škola, ale podobný výraz známe přitom jako kolega. Dost podobné je slovo koleje a ty jsou na vysoké škole taky. Dokonce jsou koleje pod vlaky. Obrazově se tyto výrazy zajisté shodují a udávají, že nás mají dovést tam, kde mají, neboli nás přímo formují do dané pozice. Dávají nám směr.

U různých textů i zde v posledních řádcích jste si mohli všimnout rovněž provázání ,,G" a ,,J". Mohu dodat, že k těmto dvěma Bókøvicím se ještě váže ,,Z" a ,,H".

Mám pocit jako by existovali i jednotlivé skupiny uvnitř Staroslovienské Boukøvice utvářející svůj záměr změn. V naší společnosti jako kroužek či spolek.

Pokud jste se dostali v textech popořadí až zde, nebo pokud jste vůbec dočetli tyto řádky a oslovili vás, pak si jistě pomali dokážete uvědomovat provázanost celého vesmíru a jeho zákonitosti k nám. Do nás samotných.

Jakým způsobem je formován vesmír, a že tyto samé zákony přebíráme do sebe. Do naší společnosti a vytváříme tím struktury právě ve smyslu:

Jak nahoře tak dole, jak uvnitř tak navenek.

Tyto celky postupně rostou jako jsou slupky od cibule. Její struktura je obrazově přesná a také názvem vypovídá, že má jednotlivé CI - cíle a bulu - uzavřený celek / z historie známe Bulu jako výnos, záměr ochrany - zaštítění/.

3/ vnímání

Během studování zákonitostí a hledání významů Staroslovienské Boukøvice jsem dospěl i k určité podobnosti, která napomáhá k odhalování významů uschovaných obrazů.

Metoda se skládá se zrcadlově vytvořených obrazů pomocí osy vodorovné a osy svislé.

viz obrázek.

Všiml jsem si, že protilehlé obrazy se navzájem nějak podporují. Pozor neplést si to, že jsou stejné, jen se dá obraz jednoho a druhého znaku dotvářet.

Můžeme si to ukázat třeba na našem g, které je protilehlé ve svislé ose bókøvicí K a navíc je g protilehlé ve vodorovné ose s bókøvicí S.

Pokud se tedy budeme dívat na obraz g, pak má něco společného s oběma jmenovanýma K a S, nějak se doplňují.

Zpět na začátek