Možnosti vnímání

Staroslovienské Boukøvice

 

V této kapitole se vám pokusím vykreslit jakým způsobem se dále můžeme rozvíjet v práci se Staroslovienskou Boukøvicí. Ano, svým způsobem jsme to začali již prováděním výpočtů čísel a provázaním obrazů jednotlivých Bókøvic.

 

1/ vnímání

Svou obrazutvornost si nejprve procvičíme třeba čtením řádků, pak si uvedeme sloupce a nakonec diagonály /úhlopříčky/. Nakreslím tabulku a vyznačím vždy 7 bókøvic, které nám budou dávat nějaký odkaz. U každé tabulky bude uveden můj pohled. A vy vážení čtenáři si můžete udělat pohled svůj a také udělat si pohled z druhé strany.

 

 

1 řádek.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zrod velkého poznání je v pozvolném

růstu pozemským zkušeností s přijetím

vyšších světů.

 

Dále viz stránka tabulky.

Pro uzavření témy o čtení Staroslovienské Boukøvice, vytvářením vět, mám potřebu  podělit se o myšlenku, že tato základní tabulka se dá jistě číst i různým přičítáním čísla k výslednému poli, nebo jinou číselnou kombinací.

 

Také se může určitě číst dookola po spirále a můžeme si vybrat z kterého rohu půjdete. Celkem se dá takto vytvořit 8 směrů. Některé si budou dosti podobné a vždy budou končit na smyslnosti, ustoji. To znamená, že nám to dá nějaké nepsané pravidlo.

 

Ale jak jsem naznačoval v předchozích textech, určitě může vzniknout i vazba na pozice čísel, třeba tak, že si označíme řádky a sloupce a budeme si zaznačovat pozici čísel Bókøvici. Prozatím jsem se k těmto možnostem nepropracoval, kdokoliv však může.

2/ vnímání

Jako další možnost vjemu Staroslovienské Boukøvice, pracovat s ní a poznávat, je možnost vytváření skupin slov, kde poznáme stejný základ a nemusí to být nutně podle češtiny kořen slova.

Metoda se velice hodí k lepšímu provázání obrazů, k pochopení spojitostí. Často se stane, že slova nalezená mají drobnou odchylku v našem prozatimním chápání obrazu slova, od námi hledaného významu a pak je potřeba zapřemýšlet, zda náš vjem je správný a co odhaluje.

Dá se říci, že metoda nám pomáhá narovnávat pravé významy slov. Dokonce mne takhle upozornila na jeden zajímavý příklad:

 

Bókøvice g má název pokoj,

  • její hlaní obrazy jsou nečinnost, nečinný stav,

  • uvolněný stav, stav pokoje bez pohybu,

  • nabytí sil pro další pouť …... už se blížíme

  • jednotné pole událostí .......... ano, také zapadá

  • a stav duchovní rovnováhy .. co ty tři řádky říkají …..

 

a teď si představte, že pokud je mne známo z cizích řečí /pravda, moc jich neovládám/ tedy zatím jsem se s tím nesetkal, neznám jazyk, kde mají místnost jako název pro pokoj?

 

Mám takové tušení, že je to naše specialita. Nádherná!

A jak tvrdím, neexistují náhody! A tak se dá objasnit, proč kolem dvěří do pokoje, do místnosti, do domuj, sou futra ve tvaru písmene g. A taky proč měli naši předkové nutnost takto zdobit i vjezdy do dvorů. Proč tento symbol dávali i okolo oken, tzv. Šambránu! A ještě někde jinde to dávali, ve filmem z divokého západu onu specialitu g uvidíte osamoceně stát v poli při vjezdu na ranč!

Mohli by jste namítat, že jsou to ozdoby, hm, i takový důvod je vcelku přijatelný, k té ozdobě je však třeba si představit i energetickou ochranu vytvořenou takovým symbolem, jako zvýraznění jiné energie....zde je můj prostor!

 

Při srovnání těchto vědomostí se zdá, že uvedená Bókøvice nám jako hlavní charakter říká, že průchodem pod g nastává změna vnímání. Nastává nové energetické pole, kde je uchovávaná energie tvůrce daného prostoru, kde tento tvůrce nalézá to své, co miluje a uklidňuje ho to. Tato energie se dá přečíst a dá se z toho chápat i další děje.

 

Myslím si, že i Stonehenge má přesně takovou charakteristiku g. Kdo ví jakou energii bychom nalezli uvnitř být objekt kompletní?!

Proto rád doplňuji k Bókøvici g, že je to jako portál sloužící ke změně stavu jedné energie do druhé.

 

Ale můžeme vzít i něco jednoduššího a také to zachází za hranu našeho myšlení. Tak třeba taková vazba Boukovic obsahující ve slově GAR :

 

GARnýž, GARance, GARnitura, a najednou tu je GARáž …...co s tím, že

 

pojďme si tedy povedět, že :

garnýž je vysoko, vlastně se naléza nahoře nad oknem a nese třeba záclony

garance je zase něco co mě dává jistotu, je opět v pozici nade mnou, vlasně je to vrcholný stav přesvědčení

garnitura nám označuje přímo vrchnost, někoho v pozici nade mnou, kdo si může ladacos dovolit

a naše garáž? Čím je velká, jak se povyšuje? Nu, pravda je, že u mnoha mužů ukrývá jejich poklady. A také pravdou je, že je tak velká, že cokoliv žena nepotřebuje doma, můžete si být jisti, najdete to v garáži. Možná tedy taková garáž je vrcholová místnost pro poklady. A v pojetí Staroslovienské Boukøvici je pak zajímavá shoda, že zrovna to GA je cesta.

 

K tomuto tématu ještě znovu připomenu našeho oGARa, s určitostí se dá říci, že je to jedinec co se odloučil, ale k tomu, aby se tahal výše k počátku, vhodnější je napsat k vyšší energii, jde tedy za vyšším poznáním než co mu bylo poskytnuto doma.

 

Metodu porovnávání nemusíme však nutně provádět jen na ,,našich“ slovech. Klidně si do tohoto problému zatáhneme i ,,cizí“ jazyky.

 

Uvedu příklad anglické slovo

pen …..pero

nóó ty péro....je české zvolání a jaké teď máte na mysli :-)

ale dostanu se k podstatě a uvedu ještě naše slovo

peň ….jako kmen

Ve všech případech se nám obraz kmene překrývá, je prostě tam.

 

A u angličtiny ještě zůstanu a vrátím se k tématu: v angličtině je ,,run“ běží, běhat,

 

dalo by se použít u nám známých textů psaných Runy, že běží v mysli a já zaznamenám. Teď se mne zobrazuje, běží myšlenka-obraz.

 

Tady vidím podstatný rozdíl mezi Runou a Boukøvicí, kde Runa vytváří mě běžící obrazy v mysli a já se je snažím zaznamenat. Probíhá zde jasně stanovený obraz nám přicházející z vesmíru.

 

Kdežto Staroslovienskou Boukøvici se snažíme běžící obraz zachytit my, jedním slovem se dá vystihnout: my se snažíme obraz popsat pro druhého jedince, bez toho aniž bychom znali jeho možnosti.

 

Pro představu nám to možná říkají i řádky ze kterých se právě Runy a Boukøvice píší. Jedny jsou od zdroje čili z čáry Prav-Slav a ty druhé jsou ze zrodů z přeměn z čáry Nav-Jav. To by právě nasvědčovalo tomuto tvrzení běžení obrazů a jejich chápání. Runa popisuje obrazy předávajícího, kdežto Bókøvice má jakoby zrodit obrazy v posluchači-čitateli.

 

To by také nakonec možná znamenalo, že Staroslovienská Boukøvice je nástroj pro obnovu zdroje informací v nás samotných a Runa k získání popisu obrazu zvenčí.

 

I zde u Runy je ještě maličkost a to vazba na naši měnu ,,Koruna“ pokud vezmeme v potaz jen to, že Runa je zobrazení představy, nějaký obraz, pak KO je pohyb. Takže smyslově vnímáme název Koruna, že jde o pohyb obrazů, neboli směnu našich představ.

 

Proč panovníci nosili koruny?

Pokud již začneme věřit, že vše je provázáno a vše se spojuje a přenáší určitý vjem, pak název koruna není od věci. A určitě má velký význam právě znát anglické RUN, tímto se jasně prokazuje, že koruna je nástroj pro kvalitnější běh obrazů. Či-li zvyšuje tok informací.

Ještě bych zde doplnil i třeba zdánlivě nepodobné věci a to anglické slovo ,,college" kde v češtině dostáváme překlad vysoká škola, ale podobný výraz známe přitom jako kolega. Dost podobné je slovo koleje a ty jsou na vysoké škole taky. Dokonce jsou koleje pod vlaky. Obrazově se tyto výrazy zajisté shodují a udávají, že nás mají dovést tam, kde mají, neboli nás přímo formují do dané pozice. Dávají nám směr.

 

U různých textů i zde v posledních řádcích jste si mohli všimnout rovněž provázání ,,G" a ,,J". Mohu dodat, že k těmto dvěma Bókøvicím se ještě váže ,,Z" a ,,H".

Mám pocit jako by existovali i jednotlivé skupiny uvnitř Staroslovienské Boukøvice utvářející svůj záměr změn. V naší společnosti jako kroužek či spolek.

Pokud jste se dostali v textech popořadí až zde, nebo pokud jste vůbec dočetli tyto řádky a oslovili vás, pak si jistě pomali dokážete uvědomovat provázanost celého vesmíru a jeho zákonitosti k nám. Do nás samotných.

Jakým způsobem je formován vesmír, a že tyto samé zákony přebíráme do sebe. Do naší společnosti a vytváříme tím struktury právě ve smyslu:

Jak nahoře tak dole, jak uvnitř tak navenek.

Tyto celky postupně rostou jako jsou slupky od cibule. Její struktura je obrazově přesná a také názvem vypovídá, že má jednotlivé CI - cíle a bulu - uzavřený celek / z historie známe Bulu jako výnos, záměr ochrany - zaštítění/.

3/ vnímání

Během studování zákonitostí a hledání významů Staroslovienské Boukøvice jsem dospěl i k určité podobnosti, která napomáhá k odhalování významů uschovaných obrazů.

Metoda se skládá se zrcadlově vytvořených obrazů pomocí osy vodorovné a osy svislé.

viz obrázek.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Všiml jsem si, že protilehlé obrazy se navzájem nějak podporují. Pozor neplést si to, že jsou stejné, jen se dá obraz jednoho a druhého znaku dotvářet.

Můžeme si to ukázat třeba na našem g, které je protilehlé ve svislé ose bókøvicí K a navíc je g protilehlé ve vodorovné ose s bókøvicí S.

Pokud se tedy budeme dívat na obraz g, pak má něco společného s oběma jmenovanýma  K a S, nějak se doplňují.