Vážení přátelé,

 

je to dávno, co jsem se zabýval otázkou rozpadu ČSSR potažmo ČSFR. Při vzniku hnutí úsvitu přímé demokracie jsem psal e-mail lídrovi hnutí T. Okamurovi a konfrontoval jsem ho otázkou, o znovu zavedení ČSFR. Chtěl jsem znát názor k bodu nelegitimnosti rozpadu ČSFR. Žádná odpověď nepřišla.

 

O co v podstatě jde :

 

Lid tehdy nedal souhlas.

 

V podstatě z hlediska mezinárodních úmluv a platných ujednání minimálně z dob 2. světové války až k současnosti jsou dnešní státy a formy řízení neodpovídající úmluvám. Dnešní formy státních útvarů a různých celků pracují jen na blízkých ujednáních /placení výpalného/ a solidárnosti okolních seskupení v určitých zájmech. Tyto zájmy však nejsou v zájmu duchu lidu republiky ČSFR. A proč píši o lidu ČSFR? Protože o rozpadu republiky v roce 1992 mohl dle platných úmluv rozhodnout pouze lid, jedině tak by rozdělení mohlo být akceptovatelné z hlediska mezinárodních úmluv. Dále rozepíši.

A pokud je pravdou, že mezinárodní smlouvy z dřívějších dob ČSFR jsou platné, pak je zde jeden jediný dotaz a k tomu jistý závěr :

 

Proč není sjednána náprava, dle platných úmluv?

 

Není politická vůle to napravovat! Vše se tlačí silou nevědomí, ve stylu psst taky si něco nakradnu...

 

V souvislosti s tímto faktem se pokusím vytvořit určitý náhled na dané prostředí a uvedu možnou nápravu.

 

Pokud povirový svět bude pracovat na stejných principech jako dnes, budeme stát na prahu zotročení národů směrem k vyvoleným nejbohatším lidem světa. Dnes se účastníme pandémiové revoluce, která byla nejspíš vytvořená k prosazení zájmu jednotného řízení světa. Dokládá to stav celoZemského šílenství.

Je jisté, že veškeré kroky vlád vedoucí k omezení žitělů, to se nebavím o predikci směrem k Člověku, budou mít za následek větší poslušnost a ještě větší chudobu. Zákonitě musí dojít k přesunu finančních prostředků na start povirové doby, odebráním peněz střední a bohatší třídě /prodělkami a bankroty/ a tímto vzniku obrovského dluhu pro budoucí generace.

 

Zdá se, že jednotlivé vlády na tomto plánu spolupracují. Omezení pohybu, zavření škol a podniků proběhlo velice rychle a všude bez zjevného potvrzení akademické společnosti. Všude panovalo ticho. Dá se tedy předpokládat, že stav je řízený.

O stavu naší společnosti rovněž hovoří i policejní tvořivost národa. Kde kdo je dnes policistou.

Vážení, tento stav nepanoval ani v socializmu! Lidé přeci jen drželi pospolu. Dnes se navzájem udávají a tuším, že vybičované pokuty do extrémních výšin budou mít zdrcující následky na každého pokutovaného.

Nevím, zda-li bylo čestné zemřít na hranici, když jsem se něco domníval a svobodně šel za tím, nebo dnes odsouzením k žití v chudobě na pokraji společnosti bez možností návratu.

To se nechci rozepisovat o statistickém nárůstu sebevražd, kde je jasné, že příčinou těchto stavů choré mysli, je selhání řízení společnosti.

 

Možná nevidíme do celosvětového řízení, ale existují jisté informace o dění v Rusku a jinde, že vypršely určité mezinárodní smlouvy a práva určitých jedinců v různých státech nejsou kryté mezinárodními úmluvami.

To znamená, že bude docházet k narovnávání dle platných dohod a pak by zde měla minimálně proběhnout jednání přípravného charakteru, zda-li se nedá využít možnosti přihlásit se k narovnání stavu platnosti naší ČSFR.

 

Jednání by se měla soustředit na jednoznačnou odpověď nezákonného rozpadu z hlediska platných mezinárodních úmluv daného období a následně projednat možnost návratu a zajištění potrestání nečinnosti ve sjednávání a uchovávání tohoto současného stavu.

 

Budoucí stav by se měl zaručit opravdovou ústavou, která by byla garantem lidu o svěření moci k zastupování, či k řízení navenek.

Tato nová ústava by měla garantovat opravdová práva založené na mravních zásadách směřujících k růstu jedinců a tím i celé společnosti.

Sami víte, že dnešní ústava garantuje prd. Je v ní napsáno něco o nedotknutelnosti domovů, o nedotknutelnosti svobody projevu atd. a přesto to jiné nižší vydané zákony obchází. To podporuje jen fakt, že ústava zde není naplňována a vymahatelná, a tím je neplatná. Je zcela zřejmé, že tento trend opět někdo protlačuje.

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přípis:

 

vážení kolegové, spolutvořitelé.

Obracím se na vás s tímto návrhem, zda-li nemáte dojem, že vše, co je okolo nás, je zrovna příhodné k vyvolání podnětů nové realizace. Myslím, že ať již to jsou občiny, nebo různé koncepční skupiny, anebo jiné scházející se uskupení, všichni mají jasný záměr - stav změnit k lepšímu.

Pokud se budu dívat na určitou dobu, která provázela naše národy, vždy vesmír podporoval dobro. Dobro se dá charakterizovat tím, že společnost rozkvétala.

 

Můžeme se vrátit do doby, kdy vznikala první republika. Celá věc stála na sjednoceném prvku pár jedinců, kteří se svým odhodláním vypracovali k mandátu lidu a přihlásili republiku o právo na sebeurčení.

Versailská smlouva vypršela nedávno a teprve nedávno Německo splatilo reparace z první světové války. Nám tato mezinárodní smlouva jako válkou poškozené straně garantovala vznik republiky. My jsme dostali svolení mocnějších a byli jsme přizváni jako jednající člen na mezinárodní scénu. Měli jsme garantovány svá práva a své povinnosti.

V roce 1938, ať již to vezmeme jakkoliv, elita našeho národa přistoupila na dohodu, další mezinárodní ujednání, a svého mandátu se vzdala.

Během druhé světové války probíhala v rámci bojujících mocností další ujednání a to na konferenci Casablanské, Jaltské, a v neposlední řadě Postupimské. Z jednání mocností byly stanoveny nová pravidla a pořádky. Naše území spadlo do sféry vlivu SSSR. To znamená, že naši předci, lidé žijící na našem území, museli přijmout vlivem ,,zrady“ své elity z roku 1938 podmínky vyšších mocností. Mocnostmi se stali, když obětovali své prostředky, aby vyvedli jiné národy z poroby. Píši to proto, že za vše se platí a aby bylo jasno, kdo měl žezlo.

Věděla to i tehdejší vláda Edvarda Beneše a v konečné fázi byla všelidovými volbami zvolena cesta naší země po vzoru ,,velitele“ SSSR. Vše proběhlo na základě platných úmluv a jasných mandátů, kdo a co může.

Tyto věci jsou nezdiskreditovatelné. ,,Elita“, co přišla díky hlasování o majetky, dostala odpověď za svou nečinnost v roce 1938. Vše, pokud sledujete, je pořád v zájmu vesmíru, po právu směrem k dobru.

Lid si zvolil a sepsal ústavu. Je jedno, jaké byly dopady a co vše se dělo, důležité bylo, že republika, ač již nedostala od Německa reparace za poškození druhou světovou válkou, se postavila na nohy a budovala. Stala se tvořivým místem vcelku šťastných lidí. Úspěchy republiky se nedají ani vyčíst, co vše vypiplala z plenek. Snad za vše hovoří jeden údaj a to, že při rozpadu socialistického bloku připadal na jednoho obyvatele majetek lidové republiky ve výši tehdejších 16 miliónů korun. Na jednu hlavu ať již novorozence, pracujícího či starce. Přátelé, já tyto peníze nemám a také nikdo z mé rodiny!

Můžeme si třikrát, či desetkrát říkat o trpění určitých stran, věřte, že všichni dostanou to, co si zaslouží.

Z pohledu vesmíru je zde jen tvořivost, jít dál, budovat, zlepšovat se a né remcat, napadat a konat proti. To samozřejmě jde, pak platí, že každý dostane dle zásluh.

 

Bylo známo, že J.V.Stalin byl zodpovědný, co by dohlížitel svěřeného území a své následující satelity podporoval. V nadsázce mohu říci, že pokud se podívám zpětně, nejspíš ČSSR byla oblíbenou a svým způsobem průkopnická vůči celému seskupení. Naši lidé se měli oproti jiným státům vcelku lépe, rozhodně dokonce lépe než v samotném SSSR.

 

O co jde dál.

V roce 1989 přišel takzvaný převrat. Byl sice podporován světem, ale zadívejme se podrobně. Z hlediska SSSR jsme dostali tichý souhlas k osamostatnění se. Nic písemného. Oni sami byli napadení obdobným způsobem. Západní státy vykupčily s nastupující novou elitou dohodu a tím jsme dostali souhlas veřejně existovat mimo blok RVHP /rada vzájemné hospodářské pomoci/.

Kupčení se projevilo právě v poškození měny, devalvací. V tom okamžiku byl každý občan západu ihned movitější od našeho jedince.

V té době se nesešly vítězné mocnosti, aby existenci a nové rozdělení sféry vlivů potvrdily smlouvou. Je fakt, že asi to ani nešlo z důvodu ,,zániku“ SSSR. Ani zde však nikdo nedostal mandát. Nástupnický prezident byl stejně jako u nás nastrčený ve jménu vyvedení majetku, čili výpalného pro přehlížení nad nedodržováním mezinárodních smluv.

Přátelé, i zde je vše v pořádku z hlediska dobra. Pokud si lid nevážil svých výdobytků, svého vlastnictví, jedině ztrátou si může uvědomit ztracené hodnoty. Nicméně způsob, jakým bylo vše provedeno, byl nelegitimní na mezinárodní úrovni.

 

Jak píši, nebyl nikdo, kdo by mohl rozhodnout, kdo by měl mít mandát a to bylo dáno charakterem smluv. Zde totiž vchází parodoxně jedna velice jasná síla, přímo vesmírná podpora celku a to je lid.

Pokud dělám přednášky, vždy se snažím uvést, že vesmír nezná ne a celý pracuje na základě podpory neodříkávání, spolupráce a tím růstu. Zde je ten moment a síla vesmíru, my tomu můžeme říci i světla, že v rámci starých smluv v roce 1948 právě všelidovými volbami byla ústava sestavená v rámci lidu. Obdobná situace byla i v SSSR.

Z toho vyplývá, že jedině lid měl právo zrušit, či delegovat práva k jiným úmluvám platným v mezinárodní sféře. Pravda je, že v roce 1988 byla schválená nová ústava, kde majetek lidu byl odejmut a převeden na národ, tento krok však nemá vliv na rozdělení svér vlivu podepsaných dohod vítězných mocností.

I tak by musel se změnami souhlasit národ dle platných zákonů z uvedené doby a to se nestalo!

 

Vážně je tedy pravda, že formálně prostor ČSSR v zástupu ČSFR stále existuje na mezinárodním poli.

To znamená, že po splnění podmínek dle platných ujednání, kde musí být zastoupen lid jako národ, se můžeme vrátit k našemu zřízení.

 

To neznamená, že bude vyhlášená opět socialistická republika, ale při podpoře lidu /orgánů řízení/ můžeme vybudovat novou republiku stojící na mravních zásadách kopírujících samotný vesmír.

 

Zde vidím přátele prostor, kudy bychom se mohli ubírat. Ne handrkovat se, žít na pokraji otroctví, bát se co přijde, ale pokusit se a vyvolat změnu a věci naplňovat z hlediska celku a dobra.

​

Závěrem chci shrnout i dobu polistopadovou od roku 1989. V konečném důsledku se máme báječně. Žijeme obklopeni dostatkem a mám spíše pocit, že tak, jak si nebyli jedinci vědomí svého štěstí v roce 1989, nejsme si vědomí ani my svého dostatku.....anebo jsme a posuneme se zase výše?

​

A pokud mohu ještě další věc závěrem. Můj postřeh a postoj směrem k řízení společnosti jsem popsal v článku SAMO-STÁT-NOST souhrn, viz odkaz :

https://www.boukovice.com/samo-stat-nost ,

kde uvádím svou úvahu k možné budoucí společnosti. Mám za to, že popsaná jedinečnost a rozvoj tak, jak jsem ji popsal i ve výše uvedených řádcích, má vždy z vesmíru podporu. A jsem přesvědčen, že i můj pohled se dá zlepšit.

​

O uvedených možných změnách se můžete dočíst v článku – Premeny sveta, viz odkaz : https://www.tartaria.sk/hladanie/uzitocne-veci/624-premeny-sveta ,

Pokud se v budoucnu ukáže článek jako pravdivý, dnešní političní lídři, by měli sami chtít ve svém zájmu započnout sjednáváni náprav a začít utvářet spolupráci s různými složkami k úpravě samosprávy.

Dnešní vedoucí elity si mohou informace ověřit. Jinak se také může naplnit přepověď Aloise Irlmaiera a posléze porůznu přijít o svůj život. Vždyť spolupráce a tvorba dobra, vždy může být oceněna.

 

Jako poslední věc, mějme na paměti, že dnes máme nespornou výhodu právě v kdysi svěřené vládě lidu. Za tento fakt vděčíme J.V.Stalinovi, možná proto je světem pomlouván a haněn. Byl to on, kdo změnou zákonů vyvedl ,,sovětský“ lid mimo vládu světových bankéřů. Doslova ukradl zlodějům jejich revoluci.

Prozatím nemáme vůči světovému ,,lídrovi“- ten, kdo vytváří vyšší pravidlo díky nějaké vyšší činnosti /viz třeba osvobození/ - žádnou povinnost. Naopak máme co nabídnout a to nezaplacené reparace z duhé světové války.

Položte si velice vážnou otázku: ,,No jak by k tomu přišli naši předci, kteří vše odpracovali budováním?“

Bohužel díky dnešnímu stavu se můžeme nějakému světovému lídrovi zavázat vlivem velkých následků koronavirové pauzy a to by byla škoda.

​

27.3.2020

​

​

​

​