Vážení čtenáři,

tyto stránky se snaží vnést světlo na pohled stavby slov a možný vývoj jazyků.

Předlohou stavby slov se mě stala základní tabulka znaků známa pod názvem Staroslóvienská Boukøvíce :

Cnfhjck%d0ycr1  ,@R]d!wf,

nebo také ve volném překladu Dříve spojující jazyk :

LHTDy0HeccRS9  ZPbR,

podle které jsem postupoval jako se základním klíčem k pochopení utváření vjemu samotných znaků.

Ve slovech samotných není nic podstatnějšího než nalézt přesnou míru pochopení vypravěče a posluchače.

Pokud se budeme zabývat vztažností chápání obou skupin - Vypravěč - Posluchač - pak v samotné podstatě řeči jde o vykreslování, neboli ztvárnění našich představ.

Samotné představy jsou vždy ztvárněné z našeho očního vjemu. Máme schopnost připodobňování viděných obrazů a bleskových posouzení viděných stavů.

Každý znak ve slově je nosným vyobrazením, něco představuje. Je určitou nosnou frekvencí, pro tyto stránky zářičem.

Má i svůj zřetelný zvukový záznam. Frekvence jednotlivých znaků se propojují, vytvářejí souznění.

Správné chápání slov je nejdůležitější vazbou v soužití lidí. Z těchto soužití dnes vznikají uzavřené celky v rámci svých mateřských jazyků. Přenášením učení svých mateřských slov, jsme zapomněli samotnou podstatu tvorby slov.

Naši Předci pojmenovali nám známé okolí podle pravidel společných pro celý vesmír. Tyto pravidla vznikla v rámci vývoje vesmíru a jsou pro nás neměnná. Pokud tedy připustíme, že našim Předkům se podařilo tyto pravidla zachytit a přenést do tvorby slov, pak je navýsost důležité tyto pravidla odhalovat a znát.

A proč se domnívám, že jsou tyto pravidla přenesená i do tak jednoduchých podstat jako je samotné slovo?

​Protože pokud se bavíme o obrazutvornosti, o přenášení představ, tak jedinou podstatu samotných slov je zachycení reálnosti. Neboli přesnosti vyobrazení!

To je důvod i samotného pojetí zadání - nalezení výchozího bodu pochopení slov. Bez nevidění od čeho se věci odvíjí, co je základem obrazu, nelze vidět zbytek. Nejdou přesně dochápat následnosti.

METROLES